| Acer javor | Autor: L. Čeleď: Sapindaceae-mýdelníkovité Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Popis: stromy, stromky nebo vzácněji větší či menší keře, opadavé nebo i stálezelené, listy vstřícné, řapíkaté, jednoduché a většinou různě hluboce laločnaté, někdy i dlanitě rozeklané nebo zpeřené, květy jednodomé, dvoudomé nebo polygamní, obvykle oboupohlavné, 5četné, řidšeji 4–6četné, petaly vzácně chybí, uspořádané v hroznech, klasech, latách nebo chocholících, nících i vzpřímených, samčí květy se zakrnělým semeníkem nebo bez, pestíkové květy bez tyčinek nebo se sterilními prašníky, tyčinky po 4–12, většinou 8, karpely 2, vajíčka po 1–2 v pouzdru, plody sestávají ze 2 jednosemenných křídlatých nažek; asi 130(–200?) druhů se velkou většinou vyskytuje v mírných až subtropických oblastech severní polokoule; [110, 111, 255, 277] | Poznámka: Jen málo rodů listnatých dřevin se může pochlubit takovou rozmanitostí, jako právě javory. Je proto možné, a v některých případech i praktické, rozdělit je na více skupin, které mají společné znaky či nároky. Uveďme například javory s listy jednoduchými (např. A. campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus, A. ginnala, A. tataricum), javory s listy trojčetnými (např. A. cissifolium, A. griseum, A. mandshuricum, A. nikoense) či javory s listy zpeřenými (A. negundo). Zvláštní a speciální skupinou jsou dlanité (japonské) javory (A. japonicum, A. palmatum, A. circinatum, A. shirasawanum) nebo javory s takzvanou hadí kůrou (pyžamové), tj. atraktivně pruhovanou (A. davidii, A. grosseri, A. laxiflorum, A. pensylvanicum, A. rufinerve) . Podle květenství můžeme dále pozorovat javory s květenstvími vzpřímenými či nícími; význačných znaků, podle kterých bychom mohli javory dělit, by se však našlo ještě více. Rod původně zařazen v čeledi Aceraceae. | ||||
| Množení: hlavní druhy množíme (čerstvým) semenem, některé kultivary řízkujeme na jaře a v létě (je to však náročné na podmínky), hřížit je možné u kultivarů druhů A. negundo, A. saccharinum, A. carpinifolium a jiných, pokud kultivary očkujeme, tak na původní druh a druhy na druhy příbuzné, pokud roubujeme, tak na podložky téhož druhu. Nároky: většina druhů snáší i suché a kamenité půdy, japonské javory a ostatní podobné jsou náročnější a umisťujeme je na teplá a slunná až polostinná, chráněná stanoviště do kvalitnější zeminy. Použití: patří mezi nejvýznamnější okrasné stromy, které díky své rozmanitosti nacházejí uplatnění v zahradách, parcích i jako dřeviny alejové. Některé jsou významné svým krásným vybarvením listů při rašení nebo na podzim před opadem a rovněž řada z nich je velice atraktivních v době květu, jiné mají nápadnou barvu či texturu borky. Stromy pěstované jako vysokokmeny se mohou uplatnit ve stromořadích a jako kostra velkých sadových úprav, jejich keřovité tvary slouží pro hustší skupinové výsadby ve veřejné zeleni a pro krajinářské úpravy; druhy jako A. campestre, A. ginnala a A. tataricum jsou použitelné i pro volně rostoucí živé ploty. Méně vzrůstné typy, tj. zejména skupina japonských javorů, se vysazují na speciální místa ve skalkách, japonských zahrádkách nebo se využívají jako efektní materiál pro specializované sadové úpravy a jsou rovněž atraktivním materiálem pro bonsai kulturu. Asijské druhy jsou náchylné na pozdní mrazy, nesnáší letní úpal a proto jim vybíráme chráněná místa s vlhčím vzduchem. Javory obecně trpí houbovými chorobami. Z mízy některých druhů se získává po zahuštění sirup, používaný jako sladidlo. | |||||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 167 Ostatní: 1649 | |||||
Komentáře:
| |||||