| Fothergilla fothergila, fotergila, kuska | Autor: L. Čeleď: Hamamelidaceae-vilínovité Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||||||||||||||
| Popis: hvězdovitě chlupaté, výběžkaté keře, až 8 m vysoké, kůra hladká, šedá až červenavě hnědá, pupeny mají 2 opadavé šupiny, listy opadavé, jednoduché, střídavé, řapíkaté, palisty kopinaté až vejčité, čepel peřenožilná, okraj vroubkovaný až pilovitý od středu k vrcholku nebo trochu níže, nebo pouze při vrcholku, květy v terminálních vzpřímených klasech, objevují se před listy nebo současně s nimi, vonné, bez korunních lístků, většinou oboupohlavné, kalich 5–9laločný, tyčinek 10–32, nitky bílé a prašníky žluté, plody jsou tobolky po 3 nebo více, šedé až hnědé a plstnaté a štětinaté, semena po 2 v tobolce, červenavě hnědá až téměř bílá, lesklá; 2–4 druhy v Severní Americe; fosilní zástupce tohoto rodu známe již z konce druhohor i z území dnešní Evropy; první fothergila byla dovezena na naše území roku 1920, a to do Průhonic; [111, 136, 1197] | Poznámka: Doporučovaný český rodový název - fotergila - uvádí Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin (Skalická, A., Větvička, V., Zelený, V., 2012). I. Novák | ||||||||||||||||||||||||
| Množení: řízky i hříženci, kteří však koření velmi zdlouhavě (2 roky i více), možno množit i semeny, která stratifikujeme, ale klíčí rovněž i po více než 2 letech. Nároky: vyhovuje jim rašelinná, vlhčí ale ne bažinatá půda, snáší polostín, lepší je ale umístění na slunci. Použití: hodí se vhodná místa do zahrad (rašelinové záhony, vřesoviště, jiné kyselejší stanoviště), roste zvolna, má pěkné, na podzim hezky vybarvené listy a krásně kvete. | |||||||||||||||||||||||||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 6 Ostatní: 16 | |||||||||||||||||||||||||
| Komentáře: | |||||||||||||||||||||||||