| Picea smrk | Autor: A. Dietr. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Zařazeno: 8.6.2007 | ||
| Popis: stálezelené stromy, kmen rovný, koruna široce kónická až jehlancovitá, větévky žebernaté a rýhované, kůra šedá až červenavě hnědá, nakonec poměrně tlustá a brázditá, každý list vyrůstá na vytrvávající, kolíčkovité bázi (pulvinus), krátké větévky chybí, zimní pupeny vejcovité, kónické nebo téměř kulovité, pryskyřičnaté nebo nikoliv, listy spirálovitě uspořádané, paprsčitě odstávající nebo na svrchní straně větévek kupředu směřující a naspodu odstávající, čárkovité, rovné nebo zakřivené, čtyřhranné, vytrvávají až 10 let, stomatální pruhy svrchu nebo na každé straně, pryskyřičné kanálky 2, někdy jen malé, samčí šištice jednotlivě v úžlabí listů, vzácně terminální, elipsoidní nebo cylindrické, žluté až purpurové, semenné šištice jednotlivě, za zralosti převislé, vejcovitě cylindrické nebo cylindrické, vzácně vejcovité, dozrávají prvním rokem, šupiny tence dřevnaté, kožovité nebo papírovité, semena obvejcovitá nebo vejcovitá, křídlo dlouhé a blanité; asi 35–50 druhů v Asii, Evropě, Severní Americe; [110, 123, 130, 401] | Poznámka: - | ||
| Množení: hlavní druhy (P. abies, omorika a pungens) se vysévají moderní technologií, ale semenné stromy ostatních druhů se využívají k získání osiva vzácnějších smrků. Zakrslé kultivary bychom měli rozmnožovat jen řízkováním, ze semene nejsou věrné a také roubováním se po několika letech vracejí. Vzrůstné a hlavně barevné kultivary roubujeme na univerzální podnož P. abies. Nároky: rostliny v mládí prospívají na vlhčích hlinitopísčitých půdách, vzrostlejší snášejí nízké teploty, až na výjimky jako je třeba P. polita; vápenité půdy snášejí třeba P. omorika a pungens. Použití: - | |||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 39 Ostatní: 1230 | |||
| Komentáře: | |||