| Alnus olše | Autor: Mill. Čeleď: Betulaceae-břízovité Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Popis: opadavé stromy nebo keře, kmeny prorůstají většinou rovně až do vrcholu koruny, pupeny stopkaté, se 2–3 šupinami, nebo přisedlé s několika překrývajícími se šupinami, palisty časně opadávající, listy střídavé, žilnatina zpeřená, celokrajné až zoubkované či pilovité, květy jednopohlavné, jednodomé, jehnědy se rozvíjejí před vyrašením listů, samčí přezimující, tvoří se předešlý rok na podzim, válcovité a stopkaté, jednotlivě nebo ve svazečcích, květy v trojkvětých vidlanech za podpůrným listenem, prostřední květ má 2, postranní každý jeden listenec, okvětí 3–6četné, tyčinek 3–6, epitepalní, prašníky lysé, vejcovité, samičí jehnědy jednotlivě nebo hroznovitě uspořádané, z úžlabí listů předešlého roku nebo v úžlabí nových listů, vejcovité, podlouhlé či elipsoidní, přisedlé nebo na tlustých stopkách, květy po 2 za podpůrnými listeny, blizny 2, nitkovité a dlouhé, čnělky krátké, semeníky 2pouzdré, plody jsou malé a křídlaté jednosemenné nažky v dřevnatých šišticích; asi 25–35 druhů v Americe, střední Asii, Alžírsku a Evropě; [110, 111, 201, 246, 1064] | Poznámka: - | ||
| Množení: semeny vysévanými brzy zjara na plochu, kterou lehce přistíníme, můžeme rovněž množit dřevitými řízky, nakopčením keřovitých druhů a hřížením stromovitých druhů, které seřízneme k zemi abychom získali mladé výhony; kultivary můžeme roubovat. Nároky: mají rády vlhké půdy; některé druhy (např. A. incana či A. cordata) snáší i stanoviště sušší. Použití: jsou to nenáročné dřeviny nacházející uplatnění ve vlhčích půdách kolem vodních toků a nádrží, kde se jiným druhům nedaří tak dobře, některé se mohou uplatnit i ve stromořadích; kultivary sázíme do větších sbírek a zahrad; jsou to obvykle lužní dřeviny, kořeny mají symbiózu s bakteriemi vázajícími volný dusík | |||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 51 Ostatní: 99 | |||
| Komentáře: | |||