Leucothoe leucothoe, bělavka | Autor: D. Don Čeleď: Ericaceae-vřesovcovité Zařazeno: 31.12.2006 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Popis: stálezelené nebo opadavé keře, listy střídavé, jednoduché, kožovité, krátce řapíkaté, celokrajné nebo zubaté, květy malé, v postranních nebo koncových hroznech, klasech či (chocholičnatých) latách, s listeny, stopky květů se 2 listenci na bázi, květy 5četné, kalich 5dílný, zvonkovitý nebo terčovitý, na plodu vytrvávající, koruna baňkovitá, vejcovitá až trubkovitá, bílá, mnohem delší než kalich, tyčinek 10, mnohem kratších než korunní trubka, nitky šídlovité nebo kopinaté a často pýřité, prašníky podlouhlé, oválné či téměř kulovité, semeníky 5pouzdré, zploštělé, čnělky asi tak dlouhé jako korunní trubka, plody jsou zploštělé a tlustostěnné tobolky s mnoha semeny, semena zploštělá a lesklá; kolem 40 druhů v Americe, Himálaji, Japonsku a na Madagaskaru; [110, 111, 231, 494] | Poznámka: Doporučovaný český rodový název - bělavka - uvádí Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin (Skalická, A., Větvička, V., Zelený, V., 2012). I. Novák | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Množení: časně zjara výsevem semen ve skleníku, případně můžeme rostliny hřížit, řízkovat či dělit. Nároky: patří na vlhká místa se slatinnou nebo rašelinnou půdou do stínu či polostínu. Použití: vysazujeme je jednotlivě nebo ve skupinách například spolu s pěnišníky, na břehy potoků a jezírek a podobně, mají hezké podzimní vybarvení. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 10 Ostatní: 24 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře: |