Weigela vajgélie, waigelie | Autor: Thunb. Čeleď: Caprifoliaceae-zimolezovité Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Popis: opadavé vzpřímené keře, listy vstřícné, krátce řapíkaté, pilovité, květy dost velké, na dlouhých olistěných výhonech, jednotlivě nebo po několika v postranních vrcholících, téměř přisedlé nebo na víceméně zřetelných stopkách, koruna velká, 5četná, nálevkovitá nebo nálevkovitě zvonkovitá, dvoupyská až lehce souměrná, kalich 5cípý, má štíhlou a úzce cylindrickou či podlouhle eliptickou trubku, tyčinek 5, kratších než koruna, prašníky čárkovité, čnělky nitkovité, plody jsou podlouhlé či vejčitě elipsoidní tobolky s četnými semeny; 12–15 druhů ve východní Asii, jeden druh na Jávě; [111, 264] | Poznámka: Doporučovaný český rodový název – waigelie – uvádí Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin (Skalická, A., Větvička, V., Zelený, V., 2012). I. Novák | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Množení: semenem, zelenými řízky v V–VI, dřevitými řízky nebo hřížením jednoletých výhonů. Nároky: vyhovuje jim středně těžká, výživná a propustná půda, kromě V. middendorffiana, kterou sázíme do vlhké a slatinné půdy, polohy vyžadují slunné a chráněné. Použití: uplatníme je v zahradních i sadových úpravách, skupinově nebo solitérně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 11 Ostatní: 189 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře: |