| Viburnum kalina | Autor: L. Čeleď: Adoxaceae-– Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Popis: opadavé nebo (polo)stálezelené keře, vzácně i stromky, větévky pýřité či lysé, zimní pupeny holé nebo šupinaté, listy jednoduché, řapíkaté, vstřícné, vzácně po 3 v přeslenech, celistvé až laločnaté, palisty obvykle malé nebo chybí, květy oboupohlavné, nejčastěji bílé nebo i růžové, v chocholících, okolících nebo postranních či koncových latách, ty mají nebo nemají sterilní a poněkud souměrné okrajové květy, fertilní květy jsou malé, pravidelné, kalich malý, 3–5zubý, koruna bílá, vzácně červenavá, kolovitá, zvonkovitá až trubkovitá, 5laločná, tyčinek 5, blizna 3laločná, čnělky krátké, semeníky 1–3pouzdré, plody peckovice s 1semennou peckou, červené, černé nebo vzácně žluté; asi 200–250 druhů v mírném až subtropickém pásmu obou polokoulí; [110, 111, 264] | Poznámka: Rod původně zařazen v čeledi Caprifoliaceae | ||
| Množení: semeny vysévanými ihned po uzrání nebo je stratifikujeme; vegetativně množíme hříženci, větévky háčkujeme v VI; druhy s vytrvalými listy se množí obyčejně letními řízky, které sázíme pod sklo a zakořenělé přezimujeme ve skleníku; vzácnější druhy a kultivary šlechtíme v zimě ve skleníku na semenáče V. lantana, roubujeme na kozí nožku nebo kopulací. Nároky: většinou jsou poměrně málo náročné, vyhovuje jim čerstvá až vlhká normální půda na slunci i v polostínu. Použití: jsou to rozmanité elegantní keře, které jsou efektní jak svým olistěním, tak i květy a plody; využijeme je do zahradních a parkových úprav jednotlivě nebo ve skupinách, některé jsou vhodné pro živé ploty, na svahy, jako krycí keře, nízké druhy se hodí na zahrady a pro obruby, ostatní jako sbírkové dřeviny. | |||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 136 Ostatní: 236 | |||
| Komentáře: | |||