| Prunus mahaleb slivoň turecká | Autor: L. Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Prunus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Cerasus mahaleb, Padellus mahaleb, Padus mahaleb | |||
| Popis: někdy stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou, větve v dolní části téměř vodorovně odstávají až mírně převisají, výška okolo 10–13 m, jinak keře, letorosty plstnaté až lysé, borka zprvu hladká, hnědá až černá, později podélně rozpukaná, mladé větévky tenké, žlutavě šedé až zelenavé s tmavohnědými lenticelami, pupeny vejcovité a světle hnědé, krátce pýřité či lysé; listy okrouhle (ob)vejčité až (široce) vejčité, 20–80 × 15–65 mm velké, vroubkovaně pilovité, líc lesklý a bledě zelený, rub na žilnatině chloupkatý, báze zaoblená až srdčitá, tupé až krátce zašpičatělé, řapíky 3–35 mm dlouhé, s 0–2 žlázkami; květy bílé, v (chocholičnatém) hroznu po (3–)6–13, listeny jsou vejčitě eliptické, 5–12 mm dlouhé, žláznatě zubaté, stopky květů jsou 6–15 mm dlouhé, češule zvonkovitá, lysá, sepaly oválně trojúhlé, často tupé, korunní lístky 5–8 mm dlouhé, široce obvejčité, květy asi 15 mm široké, tyčinek 20–25, semeníky lysé, kvete IV–V; plody zprvu žluté, pak červenají a nakonec jsou černé, (okrouhle) vejcovité až kulovité, 6–10 mm v průměru, lesklé, neojíněné, pecka vejcovitá až téměř kulovitá, hladká a světle žlutavě hnědá; Evropa, Malá Asie, Kavkaz, Pákistán, severozápadní Afrika | Poznámka: Roste na křovinatých až skalnatých výslunných svazích, okrajích lesů, podél cest, spíše na podkladech bazických. Je to dřevina světlomilná, snáší vysychavé půdy. Není na mráz choulostivá a odolává znečištěnému ovzduší. V Čechách pravděpodobně nepůvodní, zavlečená, na jižní Moravě v teplejších oblastech původní. Těžké a tvrdé dřevo se světle hnědým až nazelenalým jádrem, za čerstva intenzívně vonící, se používá v řezbářství (výroba kuřáckých špiček, troubelí dýmek apod.). Mahalebky se používají často jako podnože pro kultivary třešní a višní. Vhodná do parků a sadů měst, je odolná k suchu a má velké množství aromatických květů. Plody se nehodí k jídlu, ale zpracovávají se na likéry. Popel z kůry obsahuje až 81% vápníku. Semena jsou užívána k výrobě tzv. “mandlového“ mýdla. Destilát z listů a plodů poskytuje vonnou tekutinu, užívanou ve voňavkářství. Plody též obsahují purpurové barvivo. Jsou známy zahradní formy s neobvyklým tvarem koruny, pestrými listy. Roste ve většině půd, snáší i velmi suchá kamenitá stanoviště s vysokým obsahem vápníku na plně osluněném místě, velmi suchovzdorná, snáší dobře městské prostředí, exhalace i letní přísušky, vysazuje se hlavně do půd otevřených, do zpevněných povrchů není vhodná díky množství plodů a převisajícím větvím, neroste v zastínění a na stanovištních s aplikací posypové soli nebo zamokřených. | ||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 156, 251, 402 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||