| Pyrus salicifolia hrušeň vrbolistá | Autor: Pall. Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Pyrus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Synonyma: Pyrus argyrophylla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Popis: strom s nepravidelně kulovitě rozložitou korunou, větve obloukovitě, někdy téměř k zemi převisající, někdy i keře, výška 4–10 m, letorosty tenké, hustě šedobíle plstnaté, až na podzim olysalé, krátké prýty většinou kolcovité; listy téměř přisedlé nebo krátce řapíkaté, úzce eliptické až podlouhle eliptické či kopinaté, k oběma koncům zúžené, 3–9 cm dlouhé a 5–20 mm široké, celokrajné, ojediněle s několika zuby, v mládí oboustranně stříbřitě šedě chlupaté, později svrchu kalně zelené a víceméně lysé, naspodu trvale chlupaté; květy 2 cm široké, po 6–8 v malých, kulovitých chocholících, kalich a stopky květů bělovlnaté, sepaly víceméně úzce dlouze kopinaté, zašpičatělé, petaly 10–13 × 5–7 mm velké, krátce nehetnaté, kvete IV; plody 2–3 cm dlouhé, zelené až žlutohnědé, s krátkou a tlustou stopkou, kulovité až (široce) hruškovité, obzvláště v horní části pýřité; jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Kavkaz, severní Írán | Poznámka: Její plody jsou sladké, i když dost malé; jako parkový strom či exponát botanických zahrad se pěstuje asi od roku 1780. Používal ji ke svým pomologickým pokusům i Mičurin a dodnes je sledována a využívána evropskými pomology. Asi největší introdukční pokud byl započat v 60. létech 20. století v tehdejší ČSAV v Průhonicích. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zóna: 4 | Zdroje: 111, 136, 250 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Komentáře: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
