Rhamnus cathartica řešetlák počistivý | Autor: L. Čeleď: Rhamnaceae-řešetlákovité Rod: Rhamnus Zařazeno: 31.12.2006 | |||
Synonyma: Rhamnus spinosa | ||||
Popis: někdy stromkovitý, vícekmínkový keř, korunka široce polokulovitě rozložená, výška okolo 5(–8) m, jinak nepravidelně, velmi řídce široce vejcovitý keř, obrys řídký a průhledný, výška okolo 3 m, dřeviny jsou trnité, kůra je červenohnědá a lesklá, podobná Prunus, letorosty stříbrošedé až hnědavé, pupeny jsou podlouhle vejcovité, 3–7 mm dlouhé a fialovohnědé nebo hnědé; listy (šikmo) vstřícné, (široce) vejčité až eliptické či okrouhlé, 2–7 cm dlouhé, svrchu jsou jasně zelené nebo šedavé, naspodu bledší, lysé nebo oboustranně řídce pýřité, naspodu hustěji, okraj jemně vroubkovaně pilovitý, báze je široce klínovitá nebo zaoblená, vzácně široce srdčitá, 2–5 párů žilek, řapíky 2–4× delší než palisty, 6–30 mm dlouhé; květy jednopohlavné, po 2–15 v úžlabních vrcholících, 4četné, žlutavě zelené, úzce zvonkovité, stopky květů 2–4 mm, češule 1.5–2 mm dlouhá, sepaly 2–3 mm dlouhé, petaly vzpřímené, 1–1.3 mm, kvete V–VI; plody kulovité, velikosti hrachu, zprvu nazelenalé, později černé nebo žluté, 5–10 mm široké, se 3 peckami a vytrvávající kališní trubkou na bázi, dužnina lepkavá, obsahují 2–4 semena, ta jsou vejcovitá, 5 mm dlouhá, žlutá; Evropa, Asie, severozápadní Afrika, Severní Amerika | Poznámka: Je dost světlomilný, snáší dobře vysychavé kamenité podklady s mělkou půdou. Roste zejména na vápencích a jiných živných horninách. Mrazuvzdorný, nalezneme ho nejčastěji v lesostepních houštinách. V ČR roztroušeně po celém území, hojnější v oblastech teplejších. Jde o léčivou rostlinu, byl pěstován proto od nepaměti, posléze byl převezen osadníky i na území Severní Ameriky, kde plně zdomácněl. Květy a zejména plody sloužily v lidovém léčitelství jako mírné projímadlo s menší účinností, než u krušiny olšové; plody se také používaly jako barvicí prostředek. Jejich šťáva poskytuje po přidání kamence sytou zeleň. Přesto se při žvýkání zralých plodů barví sliny modře oproti krušině, kde se barví zelenohnědě. Větší požití plodů může způsobit otravu, projevující se průjmem a zvracením. Dřeviny nejsou atraktivní ani celkovým vzhledem, ani detaily. V zahradní architektuře není proto využíván; je však vhodný pro úpravy půdy v zemědělské krajině. Snáší městské prostředí a odolává dobře kouřovým plynům. Jeho dřevo, kruhovitě pórovité, tvrdé, s růžovým až červeným jádrem je velmi dekorativní. Ve středověkých herbářích se řešetlák doporučuje proti zánětům v ústech a hrdle, také jako syté zelené barvivo, v pověrách řešetlák chránil proti démonům a vyháněl čarodějnice. Plody řešetláku působí mírně projímavě při akutní zácpě. V protikladu k silně projímavé krušině jsou plody řešetláku vhodné i pro děti, pokud potřebuje spolehlivě účinkující projímadlo. Osoby trpící nepropustností střev, těhotné a kojící ženy nesmějí řešetlák používat. Řešetlákový čaj se má pít nejdéle 1-2 týdny a nemá se pít ve větším množství, jinak může následovat nevolnost, dávení a žaludeční a střevní křeče apod. | |||
Zóna: 3 | Zdroje: 110, 111, 136, 156, 255, 407 | |||
Seznam souvisejících obrázků: | ||||
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | ||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||
Komentáře:
|