| Rhamnus frangula krušina olšová neboli řešetlák obecný | Autor: L. Čeleď: Rhamnaceae-řešetlákovité Rod: Rhamnus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Rhamnus frangula, Rhamnus korolkowii, Rhamnus sanguinea, Frangula alnus, Frangula pentapetala, Frangula vulgaris | |||||
| Popis: někdy stromkovitý, vícekmínkový keř, korunka široce polokulovitě rozložená, výška okolo 5–7 m, jinak široce polokulovitý keř, středně hustý až řidší, výška okolo 2(–3) m, letorosty zprvu pýřité, borka hladká, zelená, pak šedohnědá, pupeny hedvábitě chlupaté, rozemnuté listy a kůra zapáchají hnilobou; listy střídavé, podlouhle kopinaté, vejčitě podlouhlé, široce eliptické až obvejčité, 2–12 × 1–6 cm velké, papírovité, celokrajné a lehce zvlněné, krátce zašpičatělé až zaoblené, báze široce klínovitá nebo téměř zaoblená, 6–12 párů obloukovitých žilek, na podzim jsou listy žluté, řapíky 10–19 mm dlouhé, drobně pýřité a víceméně olysávající; květy malé, oboupohlavné, po 2–20, jsou 5četné, bělavé až žlutozelené, stopky 5–12 mm dlouhé, sepaly kýlnaté, petaly okrouhlé, lehce vykrojené na vrcholku, semeníky kulovité, 2–3pouzdré, čnělky nedělené, blizna lehce 2–3laločná, kvete V–IX; plody kulaté, zprvu červené a nakonec černě fialové, 5–10 mm v průměru, stopky 7–10 mm dlouhé; Evropa, Malá Asie, západní Asie, severozápadní Afrika | Poznámka: Podrostová, stín snášející dřevina listnatých i jehličnatých hájů a lesních lemů, pobřežních houštin, luhů a rákosin; leckdy spontánně obsazuje paseky a stává se obtížným plevelem. Bývá to jediný keř v nejchudších bořinách nebo smrčinách na rašelině. U nás jeden z nejběžnějších keřů od nejnižších až do podhorských poloh. Je to prastará a dodnes v lékařství používaná dřevina. Léčivou drogou je sušená kůra, sbíraná a sušená jen z mladých větví. Obsahuje až 7% antracenových derivátů, flavony, třísloviny, vosky, minerální látky atd. Droga je velmi účinným projímadlem a nesmí se užívat čerstvá. Před použitím se musí rok skladovat nebo po dobu hodiny zahřívat na 100°C, jinak vyvolává zvracení. Sporadicky se využívají i plody, jejichž účinky jsou ale mnohonásobně silnější. Měkké dřevo bylo také nejlepší surovinou k výrobě střelného prachu a také např. k výrobě překližky, ševcovských kopyt; jádro má načervenalou barvu a hodí se i k řezbářským účelům. Krušina je vysoce ceněná jako pastva včel, plodů se využívalo k barvení látek na zeleno, kůra a nezralé plody poskytují také žluté barvivo. V 17.-18. století kůru často používali jako projímadlo chudí lidé. Dříve se z kůry připravovaly i prostředky proti svrabu, vředům, obtížím žlučníku a jater. Dřevěné uhlí, získané z větví, bylo důležitou složkou při výrobě střelného prachu do ručních palných zbraní. Projímadlo z kůry je spolehlivým projímadlem, které neselhává, asi 6-10 hodin po požití odchází měkká stolice. Nálev nebo odpovídající hotový lék se používá například k vyprázdnění střev před operacemi nebo krátkodobě při hemeroidech. Bez lékařské rady se nemá užívat déle, než 1-2 týdny. Použití krušiny je nepřípustné během těhotenství a kojení, dále při zánětlivém onemocnění nebo neprůchodnosti střev, ani děti mladší 12 let nemají nálev užívat. Čaj se smí pít v množství 1 šálku denně a po dobu jen 1-2 týdnů, jinak dochází k porušení rovnováhy iontů v těle, při dlouhém používání může také nastat porušení funkce střev a tím zesílení zácpy. | ||||
| Zóna: 3 | Zdroje: 110, 111, 136, 156, 255, 407 | ||||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
Komentáře:
| |||||