| Rhus typhina škumpa ocetná | Autor: L. Čeleď: Anacardiaceae-ledvinovníkovité Rod: Rhus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Rhus hirta, Rhus hirsuta, Datisca hirta, Schmaltzia hirta | |||
| Popis: vícekmínkové keře až stromky, zpravidla s ploše kulovitou až deštníkovitou, hustě stavěnou korunou, výška 3–10 m, letorosty hustě huňatě chlupaté, stejně jako řapíky a květenství; listy zpeřené, lístky po 9–31, jsou přisedlé, (podlouhle nebo úzce) kopinaté či kopinatě eliptické, 4–13 cm dlouhé, sytě zelené, zašpičatělé, báze je tupá, pilovité, naspodu modrozelené, v mládí chlupaté, na podzim šarlatově červené a oranžové; květy žlutavě zelené, v 8–25 cm dlouhých pyramidálních latách, stopky květů krátké, asi 1.2 mm, sepaly 1.5 mm dlouhé, petaly kopinaté nebo obkopinaté, asi 3.5 × 1.5 mm velké, opadávající, prašníky 1.5 mm dlouhé, kvete VI–VII; plody (hnědě) červené, hustě červeně chlupaté, asi 4 mm v průměru, zploštělé, červené; Severní Amerika | Poznámka: Pěstuje se asi od roku 1629. Zvláště samičí jedinci jsou velmi dekorativní; v Čechách roste od roku 1835, kdy byla poprvé zaznamenána v Praze. Vynikající strukturální dřevina, vhodná ke strohé moderní architektuře. K nedostatkům patří, že tvoří hojné podzemní výběžky a kořenové výmladky, a tak je brzy schopna obsadit velké plochy. Severoameričtí Indiáni používali větve bez dřeně pro dýmky, také používali různé druhy škumpy pro vydělávání kůží, pro barvení a léčivé účely. Osadníci odebírali dutými větvemi šťávu z cukrového javoru. Přídavkem plodů lze zesílit kyselou chuť octa. Požití plodů nebo jiných částí škumpy ocetné údajně způsobuje žaludeční a střevní obtíže, šťáva rostliny vyvolává záněty na kůži. | ||
| Zóna: 3 | Zdroje: 111, 136, 255, 407 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||