| Ribes alpinum meruzalka horská či alpínská | Autor: L. Čeleď: Grossulariaceae-srstkovité Rod: Ribes Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||
| Synonyma: Grossularia insipida, Ribes opulifolium | |||||||||
| Popis: polokulovitě rozložený, velmi hustě větvený keř, má poměrně pravidelný obrys, výška 150–200 cm, beztrnný, letorosty lysé a lesklé, světle šedé až žlutohnědé, borka tmavá a papírovitě odlupující; listy okrouhlé až vejčité, 15–50 mm široké, se 3–5 laloky, laločnaté do třetiny až poloviny, tupě až ostře pilovité, svrchu trochu chlupaté a tmavě zelené, naspodu lesklé, světlé, báze je srdčitá, uťatá nebo okrouhle klínovitá, laloky široce trojúhlé a špičaté, středový je někdy prodloužený, kosočtverečný, na podzim žluté nebo bělavě žluté, řapíky 1–2 cm; květy jednopohlavné, žlutozelené v hustém vzpřímeném hroznu o 10–30 květech (samčí) nebo 2–15 květech (samičí), dlouhém 3–6 cm, kvete IV–V; plody (tmavě) červené, téměř kulaté, lysé, mdle sladké, v krátkých vzpřímených hroznech; Evropa, Kavkaz, severní Afrika | Poznámka: Na vláhu má mírné nároky, přílišné sucho a horko ale nesnese. Snese trvale hluboký zástin. Roste na humózních, vlhkých, skeletnatých půdách, odolná vůči klimatickým extrémům. Snáší kouřové plyny. U nás se vyskytuje roztroušeně po celém území od vrchovin až do horských poloh, Je to druh lesních oblastí, nad lesní hranicí v horách neroste. Pěstuje se již dlouhou dobu. V kultuře se traduje od konce 16. století (1588), v dočasné zahradní architektuře se preferují vegetativně množené samčí exempláře, protože jsou efektnější než samičí. Hlavní využití našly tyto rostliny v podrostech starších parků, při krytí stinných svahů apod. Osvědčila se v městské zeleni, hodí se zejména do živých plotů. Snese i drastické seřezávání, přesazování a jinak bezohledné zacházení. | ||||||||
| Zóna: 2 | Zdroje: 111, 136, 156, 250 | ||||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||
| Komentáře: | |||||||||