| Ribes nigrum meruzalka černá | Autor: L. Čeleď: Grossulariaceae-srstkovité Rod: Ribes Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Ribes cyathiforme, Ribes pauciflorum, Botrycarpum nigrum, Grossularia nigra | |||||
| Popis: polokulovitě rozložený, velmi hustě větvený keř, poměrně pravidelný obrys, výška do 2 m, beztrnný, letorosty chloupkaté, se světlou kůrou, až nepříjemně aromatický; listy mají řapíky 1–9 cm, čepel téměř okrouhlá až ledvinitá, 40–100 × 45–110 mm velká, naspodu pýřitá a žlutě žláznatá, báze srdčitá, laloků 3–5, široce trojúhlých, okraj nepravidelně hrubě pilovitý, vrcholek tupě špičatý, svrchu tmavozelené; květy žlutavé, bělavě červené až šedofialové, po 2–12 v řídkém nícím a měkce chlupatém hroznu dlouhém do 8 cm, oboupohlavné, 5–7 mm v průměru, stopky květů 2–5 mm, kalich žlutavě zelený až narůžovělý či šedofialový, trubka 1.5–2.5 mm, laloky 3–4 mm, petaly vejčité až vejčitě eliptické, 2–3 mm, kvete v V; plody černé, kulovité, asi 8–14 mm tlusté, jedlé; Evropa, střední Asie | Poznámka: stín snášející dřevina, náročná na vláhu. Roste na půdách jak zrašelinělých, tak silně humózních a živných; klimaticky je odolný. U nás se udávalo původní rozšíření v nížinách až pahorkatinách ve vlhkých lesích a pobřežních křovinách velmi vzácně porůznu po celém území (Polabí, Třeboňská pánev, Moravské úvaly apod.), ale nejspíš šlo o rostliny zplanělé; lze totiž obtížně rozlišit případné původní populace od těch zplanělých, neboť je to prastará kulturní ovocná i léčivá rostlina; v lidovém léčitelství se sbíral především list, obsahující silici, třísloviny a fytoncidy. Listová droga v nálevu působí močopudně, potopudně, proti průjmům a zánětům. Plody jsou bohaté na vitamín C, karoten a organické kyseliny. Užívají se proti kašli a chrapotu i jako kloktadlo z nálevu. Z plodů se pálil rybízový likér, používají se k výrobě zavařenin, marmelád, moštů, ovocných vín i jako červené barvivo. Kříženec mezi Ribes nigrum a Ribes divaricatum, komerčně pojmenován Josta, se objevil po roce 1975. V dobách antiky neměl černý rybíz žádný význam, teprve v 16. století se jeho listy doporučovaly proti dně a revma. Sirup měl pomáhat proti černému kašli a při katarech v prsou. V 18. a 19. století byly listy černého rybízu důležitou náhražkou černého a zeleného čaje, kterého byl nedostatek a byl drahý. Také se však používaly k nastavování indických směsí čaje. Čaj ze sušených listů má příjemnou chuť a ve směsi se šípky, slézem, listy ostružiníku a maliníku je vhodným nápojem pro každý den. Čaj se osvědčuje při bolestivých zánětech močového měchýře a močové trubice, které jsou spojeny s poruchami močení. V léčitelství se čaj také oceňuje jako prostředek ke zmírnění revmatických obtíží a dny. Šťáva z černého rybízu je dobrý a zdravý nápoj pro nemocné. | ||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 136, 156, 407 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
| Komentáře: | |||||