| Berberis vulgaris dřišťál obecný | Autor: L. Čeleď: Berberidaceae-dřišťálovité Rod: Berberis Zařazeno: 31.12.2006 | |||
| Synonyma: – | ||||
| Popis: opadavý keř až 3 m vysoký s hladkou, bělavě zelenavou kůrou, letorosty šedožluté, hranaté nebo rýhované, starší větve šedočerné, matné, olistění tmavě zelené, listy dlouhých výhonů přeměněné v 1–2 cm dlouhé, jednoduché až (1–)3–7dílné trny; listy (široce) eliptické až (ob)vejčité nebo obkopinaté, trsnatě nahloučené, 2–6(–8) × 0.6–3.5 cm velké, rub světle zelený, jemně zubaté, na každé straně s 8–30 osténkatými zuby, řapíky 1 cm dlouhé; květy v nících hroznech (2–)3–5(–7) cm dlouhých až po 30, žluté, stopky 5–12 mm dlouhé, koruna 5–7 mm dlouhá, korunní lístky vejčité, tyčinky mají krátké tlusté nitky, semeník válcovitý, kvete v IV–V; plody tmavě červené, podlouhlé nebo elipsoidní, 8–15 mm dlouhé; Evropa, Severní Amerika, střední Asie | Poznámka: Stará léčivá rostlina často pěstovaný pro okrasu v zahradách a parcích, používá se na živé ploty, někdy se vysazuje k tvorbě remízků, tvrdé žluté dřevo (zbarvené berberinovými alkaloidy) se dříve používalo v řezbářství a k vykládání dřevěných mozaik, barvivo sloužilo k barvení kůží a vlny, kyselé bobule s obsahem vitamínu C (dřišťálky) se místy používaly do kompotů. Kořenová kůra byla dříve používána v lékařství, obsahuje řadu alkaloidů, které v malých dávkách působí močopudně, žlučopudně či projímavě, ale ve velkých mohou způsobit ochrnutí pohybových a dýchacích center. Je medonosný. Dřišťál obecný je druhým hostitelem rzi travní, napadající plané trávy i obiloviny. V některých evropských zemích byly proto dřišťály mýceny (u nás 50 tisíc keřů); později však zjištěno, že není příčinou masového výskytu rzi travní a jeho úloha je nejvýš velmi omezená. Býval u nás dost hojný, směrem do hor ubýval, nejvýše se vyskytuje asi 900 m n. m. Světlomilný, upřednostňuje půdy sypké, písčité až písčitohlinité, je to jihoevropská a středoevropská dřevina, na našem území roztroušeně, avšak mezernatě v nížinách a pahorkatinách, zejména častý v Českém krasu, dolním Povltaví, Středočeské tabuli, Džbánu apod. Ve středověkých herbářích se dřišťál uvádí jako prostředek proti horečce, proti nemocem žaludku a srdce, protože žlutá barva kůry ve značení se dávala do spojitosti s játry, sloužil dřišťál stejně jako jiné žlutě zbarvené rostliny jako lék při jaterních chorobách. Kůra s obsahem berberinu může způsobit nevolnost, zvracení a průjem, podle požitého množství podráždění až záněty ledvin. Výtažky z kůry jsou obsaženy v hotových lécích proti žlučníkovým a jaterním obtížím, proti ledvinovým kamenům a proti revma. V lidovém léčitelství se někdy doporučuje čaj z kůry, ale ten v případě větší koncentrace může způsobit projevy otravy. Plody mají osvěžující a kyselejší chuť, než citrón. Společně se sladšími plody jsou vhodné do marmeládových směsí a šťáv, jako přísada k octu. | |||
| Zóna: - | Zdroje: 111, 118, 136, 156, 407 | |||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | ||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||
Komentáře:
| ||||