| Lansium domesticum lansat domácí | Autor: Correa Čeleď: Meliaceae-zederachovité Rod: Lansium Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Aglaia aquea, Aglaia domestica, Aglaia dookoo, Aglaia sepalina, Aglaia steenisii, Amoora racemosa, Lachanodendron domesticum, Lansium aqueum, Lansium domesticum var. aqueum, Lansium domesticum var. pubescens, Lansium domesticum var. typicum, Lansium javanicum, Lansium parasiticum, Lansium parasiticum var. aqueum, Lansium pedicellatum, Lansium sepalinum, Taeoniochlaena polyneura | |||
| Popis: stromy vysoké 20–30 m s kmenem 75 cm tlustým, obvykle menší, kůra je světle červenavě hnědě nebo plavě skvrnitá, lehce odlupčivá a s hrbolky po starých plodenstvích, výhony téměř lysé nebo v mládí až víceméně drobně plstnaté; listy 30–50 cm dlouhé, řapíky 5–8 cm, často adaxiálně zploštělé, lístků je 2–5 na každé straně, střídavých nebo téměř vstřícných a 9–45 × 5–15 cm velkých, nejhořejší je obvykle největší, elipticky vejčité až podlouhlé, kožovité, svrchu lysé, naspodu téměř lysé až plavě plstnaté, zvláště na žilnatině, vrcholek krátce zašpičatělý, špice 10–25 mm, báze víceméně asymetrická, špičatá až klínovitá, 7–14 nervů na každé straně, klenutých, řapíčky jsou 5–10 mm dlouhé a víceméně pýřité; hrozny 4–20 cm dlouhé, sladce vonné, jednotlivě nebo obvykle ve svazečcích, na větvích a kmeni, vzácně na výhonech, víceméně pýřité, listeny asi 1 mm, vejčité a špičaté, stopky květů 0–.2 mm, kališní laloky téměř okrouhlé, petaly 2–3 mm dlouhé, vejčité až téměř okrouhlé, bílé, krémově bílé či žlutavé, tyčinková trubka lysá nebo téměř, prašníky 1–2 mm, semeníky a čnělka hustě chlupaté; plody 20–40 × 15.-40 mm velké, elipsoidní až téměř kulovité, bledě žluté nebo hnědavé či šedé, semen 1–5 a jsou zcela obklopena míškem; Thajsko, Sumatra, Malajský poloostrov, Borneo, Jáva, Filipíny (?původní), Celebes (?původní), Moluky (?původní), jinde pěstován | Poznámka: Zralé plody mají výbornou chuť, nejčastěji se požívají v čerstvém stavu. Jeden z důležitých ovocných stromů, ale většina plodů prodávaných v obchodech nepochází ani tak z plantáží, jako spíše ze stromů rostoucích ve městech a vesnicích. Pěstován po dlouhou dobu, na Jávě pozorován již roku 1413 čínským cestovatelem Ma Huan; na Jávě se rozlišují tři hlavní sorty (duku, bidjitan a kokossan), lišící se hlavně plody a listy. Ačkoliv je míšek plodů osvěžující, má velmi nízký obsah vitamínu C. Míšek představuje asi 60% plodu a může být kandovaný nebo požívaný čerstvý stejně tak, jako v podobě sirupu. Dřevo je světle zbarvené a je používáno na výrobu rukojetí a držadel, trámů apod. Kůra je adstringens a má užití při léčbě úplavice. Perikarp plodů je na Jávě používán jako repelent (při pálení). | ||
| Zóna: - | Zdroje: 111, 415 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||