Punica granatum marhaník granátový (obecný), granátovník obecný | Autor: L. Čeleď: Lythraceae-kyprejovité Rod: Punica Zařazeno: 31.12.2006 | ||
Synonyma: Malus granatum, Punica nana | |||
Popis: hustě větvený, opadavý, 2–6 m vysoký keř nebo strom, mladé větve často trnité a trochu křídlaté; listy střídavé či většinou vstřícné nebo střídavě svazečkovité, eliptické, obvejčité, podlouhlé až (podlouhle) kopinaté, 10–60(–90) × 5–25 mm dlouhé, báze je špičatá, tupá nebo vykrojená, celokrajné, tuhé, téměř tupé, kožovité, líc lesklý, postranní nervy početné, řapíky 2–10 mm; květy velké 2–6 cm, ohnivě červené, buď jednotlivě nebo po 2–5 v úžlabí listů, kališní trubka asi 10 × 7 mm, laloky trojúhlé, 6–9 mm, petaly obvejčité, 15–22 mm dlouhé, ohnivě červené nebo i bílé, tyčinky žluté, lysé, 5–10 mm dlouhé, čnělky 7–14 mm dlouhé; plod je vysýchavá kulovitá bobule s vytrvalým kalichem, nejčastěji 5–12 cm v průměru, červená či řidčeji růžová nebo žlutá, jedlá, semena početná, hranatá, 8–14 × 5–8 mm velká, červená, růžová nebo žlutavě bílá; Írán, Turecko, Afghánistán | Poznámka: Okrasná rostlina, šťáva plodů vhodná pro výrobu likérů, sirupů a vína, obsahuje vitamín C, má protikurdějové účinky a užívána je k léčbě hnisavých poranění. Květy poskytují barvivo pro vlnu a hedvábí. Z dužniny plodů se vyrábí sirup. Z plodů, slupek a z kůry se získávají barviva. Sušená kůra kořenů, kmenů a větví se dříve hojně používala proti různým červům a hlavně proti tasemnici. Jako velmi silné projímadlo má jen omezenou použitelnost a vzhledem k silným vedlejším účinkům se nyní běžně nepoužívá. Jeden z nejstarších kulturních druhů, vzhledem k velkému množství semen v bobulích byl symbolem plodnosti. Ze šťávy osemení se připravují nápoje (šerbet), květy byly již v Persii, Egyptě, Číně i jinde vzorem pro umělecké dekorace. Oplodí nezralých bobulí se kdysi používalo k barvení na červeno a vzhledem k vysokému obsahu tříslovin i na činění kůží. Pozn. I. Novák: např. BioLib.cz, česká Wikipedie a publikace Atlas cizokrajných rostlin (Mladá, J., Procházka, F., SZN Praha, 1987) uvádějí u tohoto druhu shodný český název – marhaník granátový. Odlišné dva názvy uvádí Zahradnický slovník naučný N–Q, 1999 (Valíček): marhaník obecný a granátovník obecný. | ||
Zóna: 9 | Zdroje: 111, 256, 272, 407, 410 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: Punica granatum 'Nana', trpasličí forma; listy menší, užší; květy červené, menší než původní druh; plody menší | |||
Komentáře: |