| Ruscus aculeatus listnatec bodlinatý | Autor: L. Čeleď: Asparagaceae-– Rod: Ruscus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: – | |||
| Popis: keř 3–6 m vysoký, letorosty šedé, hladké, větve vystoupavé a rozkladité; listy obkopinaté nebo obkopinatě obvejčité, báze více nebo méně široce klínovitá, hrubě a často zvlněně pilovité, naspodu roztroušeně chlupaté, trochu svraskalé, při rašení krvavě červené, palisty ledvinité a žláznaté; jehnědy 10–40 × 10–15 mm velké, samčí květy mají 2 tyčinky, lysé, volné, prašníky zprvu červené, semeníky samičích květů lysé, květní listeny podlouhlé, tmavě červené na špici, dlouze bíle chlupaté, kvete v III–IV; Sudety, Karpaty, Balkán | Poznámka: Výhony zavěšené nebo vložené mezi zásoby úspěšně odpuzují myši, vědecké jméno se odvozuje od středověkého Brusch, který souvisí s dalším dřívějším použitím – svazky nepoddajných větví sloužily jako košťata. Dříve býval listnatec také zeleninou na jídelníčku. Rostlina sloužila od dob antiky také k medicinálním účelům, povařené a vínem zapíjené kořeny se doporučovaly ve středověku proti vodnatelnosti, avšak až kolem roku 1950 byly objeveny vlastnosti k posilování žil; listnatec se stal rostlinou roku 2002. Pro zeleninu se sklízejí v IV-V mladé výhony, které vyrůstají z půdy a jsou dosud chřupavě měkké, kořenový oddenek se vyrývá na jaře nebo na podzim a po omytí se suší, větve s plody pro dekoraci bytu se odřezávají na podzim a v zimě. Vyrábí se mnoho účinných preparátů, obsahujících výtažky z rostliny, osvědčují se podobně jako preparáty z jírovce maďalu při žilních problémech, saponiny listnatce posilují ochablé žíly a zabraňují zánětům, rostliny se osvědčuje také při hemeroidech, zelenina z listnatce se nevyrovná chřestu, není tak vydatná a chutná spíše trpce. | ||
| Zóna: 7 | Zdroje: 111, 407 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||