| Salvia officinalis šalvěj lékařská | Autor: L. Čeleď: Lamiaceae-hluchavkovité Rod: Salvia Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||
| Synonyma: – | |||||||||||
| Popis: aromatický polokeř, stonky přímé, 20–80 cm vysoké, krátce větvené, odstále chlupaté; listy dlouze (1–5 cm) řapíkaté, zčásti přezimující, podlouhlé až eliptické, vejčité či kopinaté, 2–8 cm dlouhé, báze klínovitá až zaoblená, jemně vroubkované, svraskalé, líc šedopýřitý, rub běloplstnatý, spodní květní listy jsou přisedlé a kopinaté, připomínají listy lodyžní ale jsou menší, horní květní listy vejčité až téměř okrouhlé, krátce zašpičatělé; květy ve 2–20květých lichopřeslenech, v koncových lichoklasech 10–15 cm dlouhých, stopky květů 3–6 mm dlouhé, většinou se 2 listenci, kalich zvonkovitý, 9–14 mm, 15žilný, 2pyský až do středu, horní pysk asi zdéli spodního, spodní pysk hlouběji dvouzubý, ušty kopinaté a dlouze zašpičatělé, koruna fialová nebo červenofialová, vzácně bílá, 18–35 mm dlouhá, trubka v ústí s věnečkem chlupů, horní pysk 2laločný, přímý, spodní pysk delší než horní, postranní laloky eliptické, středový lalok delší, široce obvejčitý, čnělky lehce vyniklé, kvete v VI–VII; severní a střední Španělsko, jižní Francie, západní část Balkánského poloostrova | Poznámka: Od dávných dob pěstována jako léčivka a také jako koření. Listy obsahují 2,5% éterického oleje. Listy obsahují třísloviny. Infúze z listů užívána dodnes k léčbě nachlazení a jako kloktadlo při angíně apod. Pěstuje se také jako rostlina okrasná. Šalvěj je prastarý léčivý prostředek proti mnoha chorobám. Ještě kolem roku 1920 byly používané šalvějové tinktury a nálevy k tomu, aby mírnily noční pocení u pacientů s tuberkulózou. Šalvějový čaj pomáhá proti nadměrné noční potivosti, proti nervově podmíněné návalové potivosti a proti pocení během klimaktéria. Proti zažívacím potížím se slabými žaludečními a střevními křečemi, proti pocitu plnosti a nadýmání je vhodný čaj z 1 čajové lžičky sušených listů na 1 šálek horké vody. Šalvějový roztok ke kloktání nebo k vyplachování velmi úspěšně mírní záněty ústní a hrtanové sliznice a zmenšuje bolesti spojené se zánětem. Jako velmi aromatické koření středomořské kuchyně se šalvěj střídmě používá k jehněčímu a vepřovému masu. Thujon obsažený v silici může ve vyšších dávkách vyvolat bušení srdce, pocity závratě a horka, také křeče. Těhotné ženy nemají užívat čistý éterický olej a alkoholové šalvějové výtažky. Od starověku využívána jako léčivka, drogou jsou hlavně listy kořenité vůně a nahořklé chuti, hlavními složkami jsou silice, hořčiny, třísloviny, droga působí antibioticky při léčení zánětů ústní dutiny, zažívacího ústrojí, močových a pohlavních cest a při angíně. Čerstvé i sušené listy se používají jako koření. | ||||||||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 262, 407, 410 | ||||||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||||
| Komentáře: | |||||||||||