| Sambucus racemosa bez hroznatý | Autor: L. Čeleď: Adoxaceae-– Rod: Sambucus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Sambucus racemosa subsp. glabra | |||||
| Popis: vystoupavě užší keř, protáhle široce vejcovitý, nebo i nízký stromek, výška 1.5–3(–5) m, letorosty tenké, hladké, dřeň zprvu bílá, pak světle hnědá, mladé větve víceméně fialové nebo purpurové a s nepočetnými lenticelami, rašení velmi časné; listy až 23 cm dlouhé, lístky po 3–7, (vejčitě) kopinaté, vejčité nebo oválné či kopinatě eliptické, téměř přisedlé, 4–12(–15) cm dlouhé, ostře a hrubě až jemně k bázi pilovité, na každé straně většinou 18–27 zubů, lysé nebo v mládí řídce pýřité, svrchu tmavě zelené, naspodu světle zelené; květy žlutozelené či bělavě žluté, v hustých a vejčitých, 3–8 cm dlouhých latách, kališní zuby asi 0.5 mm dlouhé, tupé, vzácně deltoidní a špičaté, koruna 4–5 mm v průměru, laloky eliptické nebo podlouhle vejčité, tupé nebo špičaté, kratší než semeníky, semeníky asi 2 mm dlouhé, čnělky mají 3 blizny, tyčinky až dvakrát delší než korunní cípy, prašníky kulovité, kvete IV–VI; plody 4–5 mm tlusté, šarlatově červené; Evropa, Malá Asie až severní Čína | Poznámka: Není tak hojný jako bez černý; je rostlinou podhorských a horských lesů a skal. V kultuře se pěstuje od roku 1596. Semena obsahují amygdalový glykosid a mohou u citlivých lidí způsobit otravy. Po 2. světové válce, když i venkovské obyvatelstvo velké části Evropy přešlo na fosilní paliva a přestalo sbírat klestí a tím čistit lesy, došlo k masové expanzi bezu hroznatého i do nižších poloh. Snáší stín, vyžaduje dost vláhy, roste hlavně na kyselých podkladech, raší velmi brzo zjara, je ale mrazuvzdorný. Všechny části rostlin jsou užívány v místní medicíně k podobným účelům, jako S. nigra. Květenství a květy vyvolávají pocení, plody a kůra jsou projímavé. Na rozdíl od S. nigra nebo S. ebulus rostliny neobsahují jedovaté složky, květenství obsahuje enzym emulsin. Listy a kůra větví i kořeny obsahují až 2,5% sacharózy a emulsinu. Dužnina plodů obsahuje červenavě žlutý olej, semena obsahují některé další oleje s projímavými účinky. Dříve se používal jako projímavý prostředek a k vyvolání dávení, ze semen se získával po odstranění pryskyřičných látek pokrmový olej. Trpce kyselé bobulky lze zpracovat v kuchyni, když se uvaří. Požití většího množství syrových plodů vyvolává zvracení a průjem. | ||||
| Zóna: 4 | Zdroje: 111, 136, 156, 264, 407 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
| Komentáře: | |||||