| Sorbus torminalis jeřáb břek či břek obecný | Autor: (L.) Crantz Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Sorbus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Crataegus torminalis, Pyrus torminalis | |||
| Popis: strom s poměrně pravidelně stavěnou polokulovitou korunou, výška 10–15(–20) m, někdy jen keř, letorosty zprvu řídce plstnaté, později lysé a olivově hnědé, pupeny vejcovité, žlutozelené, lysé, borka je v mládí výrazně šupinovitě odlupčivá, ve stáří tmavá, kostičkovitě rozpukaná, připomíná borku hrušně; listy (široce) vejčité, peřenolaločné až peřenodílné s 5–7 laloky, 6–12(–18) cm dlouhé, báze uťatá až klínovitá, laloky špičaté, ostře pilovité, svrchu svěže zelené a trochu lesklé, lysé, pouze v mládí pýřité, naspodu světle zelené či žlutozelené, lysé nebo v mládí pýřité či někdy lehce plstnaté, na podzim žlutočervené až (zářivě) červené, nakonec hnědnou, řapíky 2–5 cm dlouhé; květy bílé, 12 mm široké, v řídkých a plstnatých, až 12 cm širokých chocholících, čnělky většinou 2, kvete V–VI; plody elipsoidní, vejcovité nebo kulovité, hnědé až žluté, světleji tečkované, až 15 mm dlouhé, po dozrání moučně sladké a poživatelné; Evropa, Malá Asie, severní Afrika | Poznámka: Dožívá se 100–150 let. Stín snáší, v mládí je schopen vydržet dlouho v podrostu, později je na světlo náročnější. Roste na půdách v létě vysychavých, spokojí se s nízkými srážkami. Je to dřevina teplých poloh, výslunných strání, mrazem není však poškozován. U nás je roztroušen v teplých oblastech státu, v Čechách zejména na dolním toku Berounky a v Českém středohoří, zastoupen na jižní Moravě. Teplomilná evropská dřevina, chybí v severních oblastech a Alpách; přestože je naší domácí dřevinou, není příliš hojný. Má totiž malou regenerační schopnost, malou výmladnost a nepravidelně plodí. Vyskytuje se vždy jen jako příměsová dřevina. Dnes patří k dřevinám ohroženým, i když není chráněn zákonem. Hodí se do bažantnic i jinde, kde je třeba se postarat o potravu ptactva. Poskytuje také dobrou pastvu včelám. Z mladých větévek se získávalo dříve žluté nebo červenohnědé barvivo. Plody se od pravěku používaly jako prostředek proti průjmu, ve středověku byly ovocem pro chudý lid. Z plodů je také známa příprava octu a pálenky. Dřevo je tmavé, pevné, bývalo vysoce hodnoceno v kolářství a řezbářství a i dnes má na trhu velkou cenu. Velmi pomalu rostoucí, potřebuje sušší až mírně vlhké, živné, propustné půdy s dostatkem vápníku na plně osluněném místě nebo v polostínu, snáší vysoké letní teploty a vydrží i delší přísušky, vysazuje se do otevřených půd, zpevněné povrchy nejsou vhodné, na posypovou sůl je velmi citlivý. V zámeckých parcích se začal vysazovat poměrně pozdě (Sychrov 1880, Průhonice po roce 1886). Zajímavá je břeková alej nad Vltavou nad Závistí u Zbraslavi při cestě ke keltskému oppidu. Pěstuje se asi od roku 1750, v kultuře je ale zřejmě mnohem déle. | ||
| Zóna: 6 | Zdroje: 111, 136, 156, 250, 402 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||