| Thymus vulgaris mateřídouška obecná, tymián | Autor: L. Čeleď: Lamiaceae-hluchavkovité Rod: Thymus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||
| Synonyma: – | |||||||||
| Popis: vytrvalý (polo)keř, aromaticky vonný, s lodyhami dole silně zdřevnatělými a čtyřhrannými, nahoře pýřitými, výška 20–50 cm, větve štíhlé a červenavé nebo napurpurovělé, drobně pýřité; listy vstřícné, úzce podlouhlé či eliptické až čárkovité, 3–9 mm dlouhé, podvinuté a celokrajné, rub plstnatý, líc lysý, vrcholek tupý, báze je špičatá nebo tupá; květy drobné, kolem 5–6 mm, bělavé až bledě červené, v 3–6květých lichopřeslenech v paždí horních listů tvořící vrcholový, někdy přetrhovaný lichoklas, kalich 3–5 mm velký, krátce chlupatý; západní Středozemí | Poznámka: Tymián byl dříve považován za kouzelnou bylinu, která chránila před čarodějnicemi a zlými silami, zásluhou benediktinských mnichů se tymián dostal ve středověku přes Alpy do střední Evropy, a od té doby se pěstuje v zahradách jako kořeninová a léčivá rostlina. Je velmi dobrým léčivým prostředkem při katarech horních cest dýchacích a průdušek, jeho silice rozpouští hleny a usnadňuje vykašlávání, také uvolňuje křeče, mírní černý a dráždivý kašel, thymol má i antibakteriální účinky. Při infekcích dýchacích cest se osvědčuje napařování hlavy, Čerstvé listy tymiánu výborně chutnají na vejcích vařených natvrdo. Jedna z nejdéle známých léčivých a kořenících rostlin, uváděná již Theofrastem, drogou je nať, obsahující silici s hlavními složkami thymolem, karvakrolem, cineolem, kafrem. Působí na dýchací cesty a trávicí ústrojí, používá se do zubních past, mýdel, ústních vod apod. Nať se používá jako kořenící přísada do některých jídel. Medonosná. | ||||||||
| Zóna: 7 | Zdroje: 111, 233, 407, 410 | ||||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||
| Komentáře: | |||||||||