| Ulmus glabra jilm drsný neboli horský | Autor: Huds. Čeleď: Ulmaceae-jilmovité Rod: Ulmus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Ulmus campestris, Ulmus corylacea, Ulmus excelsa, Ulmus scabra, Ulmus montana, Ulmus nuda | |||||
| Popis: mohutně a široce nepravidelně rozložitý, malebný strom, ve spodní části koruny má částečně převisající větve, výška 20–40 m, kmen více nebo méně rovný a bez výmladků, borka vytrvává dlouho hladká a šedohnědá, nakonec je ale drsná a rýhovaná, letorosty červenohnědé a zprvu tlustě chlupaté, bez korkových lišt, pupeny (vejcovitě) kuželovité, 4–7 mm, šupiny rezavě chlupaté; listy oválné, široce vejčité nebo eliptické až obvejčité, 5–16(–20) cm dlouhé a až 12 cm široké, pozvolna nebo náhle zašpičatělé až ocasovité, hrubě 2–3× pilovité či zubaté, báze výrazně asymetrická, někdy je vrchol 3laločný, ouška na bázi čepele překrývají řapík, více než 12 párů žilek (až 23), svrchu tmavě zelené a drsné, naspodu světlejší a chlupaté, řapíky 1–6 mm dlouhé; květy v hustých svazečcích po 15–30, okvětní lístky nejčastěji po 4–5, tyčinky po 5–6 a jsou asi 2× delší než okvětí, blizny červené, semeníky lysé, kvete v III–IV(–V); plody obvejčité až široce eliptické, 20–30 mm dlouhé, nezřetelně až trochu rozeklané, semenné pouzdro ve středu křídla; severní a střední Evropa, Malá Asie, Kavkaz, Krym | Poznámka: Stromy se dožívají 300–500 let, plodit začínají mezi 30–40 rokem; trvanlivé dřevo je užíváno ke stavebním, kolářským a nábytkářským účelům, často je vysazován ve stromořadích a parcích, v lesnictví není však prakticky používán, přestože je z našich druhů hodnocen jako jeden z nejodolnějších ke grafióze; je to však zřejmě pouze díky jeho roztroušenému výskytu ve vyšších polohách, který poněkud zabránil jejímu šíření. V lidovém lékařství se užívá nálevu z kůry mladých větví proti průjmu, při poruchách trávení, zevně ke koupelím při hemoroidech a jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Jako ostatní druhy jilmů snáší silný zástin, zejména v mládí. K využití slabého světla má dokonale rozestavěné listy. Má značné nároky na vláhu. Typická jeho stanoviště jsou na prameništích, suťových stráních a na půdách s vysokou hladinou spodní vody. Nesnáší proschnutí půdy v letním období. Suchá vedra v létě a holomrazy mu nesvědčí a je náročný na výživnost půdy. Na znečištěné ovzduší citlivý. U nás ho najdeme od pahorkatin až do horských poloh, někde stoupá až na 800 m. Vyžaduje dostatečně vlhké, živinami zásobené propustné půdy na plně osluněném až stinném místě, nesnáší vysýchavé půdy, je citlivý na zasolení půdy, kvůli své velikosti a nárokům se používá pouze pro výsadbu do otevřených půd. Vytváří hustý kořenový systém, který může poškozovat blízké sítě. | ||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 118, 136, 156, 246, 402 | ||||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
Komentáře:
| |||||