pruh

Ulmus laevis
jilm vaz neboli vaz obecný
Autor: Pall.
Čeleď: Ulmaceae-jilmovité
Rod: Ulmus
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Ulmus alba, Ulmus ciliata, Ulmus effusa, Ulmus nemorosa, Ulmus pedunculata, Ulmus racemosa
Popis: strom s protáhle kulovitou korunou a větvemi krátce obloukovitě polopřevislými, výška 8–35 m, kmen má hojné výmladky a bývá svalcovitý s boulovitými výrůstky, na bázi kmene deskovité kořenové náběhy, borka hnědošedá, rozpraskaná a odlupující se, letorosty více nebo méně bělavě chlupaté, zimní pupeny štíhlé, kuželovité, špičaté a 5–8 mm dlouhé, šupiny lysé; listy 6–12(–15) cm dlouhé, eliptické až (ob)vejčité nebo téměř okrouhlé či okrouhle obvejčité, nejširší nad středem, zašpičatělé, ostře a 2× pilovité či zubaté, zuby směřují kupředu, báze velmi asymetrická, svrchu nejčastěji hladké a leskle zelené, lysé, naspodu měkce chlupaté nebo s chomáčky chlupů v úhlech žilek, 12–20 párů žilek, řapíky 2–8 mm dlouhé a chlupaté; květy po 20–40 ve svazečcích, převislé, na dlouhých stopkách, okvětní lístky po (4–)6–8, tyčinky poněkud delší než okvětí a je jich 6–8, blizny bílé, semeníky na okraji hustě brvité, kvete II–IV; plody okrouhlé až okrouhle vejčité, 8–15 mm dlouhé, brvité, semeno ve středu nebo trochu nad středem; střední a jihovýchodní Evropa, KavkazPoznámka: Dožívá se až 400 let, plodit začíná mezi 8–12 rokem; často je vysazován v zahradách, stromořadích, na návsích, dřevo nemá tak tvrdé a trvanlivé jako je u ostatních jilmů, pro specifickou kresbu se někdy užívalo při výrobě nábytkářských dýh či jako zdroj kvalitního lýka; lesnicky použitelný pro obnovu lužních lesů, je však značně náchylný ke grafióze, i když ne tolik, jako jilm habrolistý, a tak se jeho zastoupení poněkud zvýšilo. Snáší zástin, zvláště v mládí, mladé rostliny dovedou růst v hlubokém stínu a listí je rozmístěno tak, že se navzájem nezastiňuje. V požadavcích na vláhu má velké rozpětí; roste v lužních lesích a snese krátkodobé záplavy, ale vydrží i na stanovištích s půdou v létě vysychavou. Snáší i půdy zasolené, je však náročný na hluboké živné půdy obohacené dusíkem.
Zóna: 5Zdroje: 111, 118, 156, 246
Seznam souvisejících obrázků:

2005.10.21   barevný scan, podzimní zbarvení (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2007.10.11   habitus (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2012.09.30   habitus (L1023) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2012.09.30   habitus (L1032) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2005.07.22   habitus (L390) (Poděbrady, lázeňská kolonáda, park) (C4a)
2012.08.29   habitus (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87)
2012.09.06   habitus (L5190) (Lešná u Valašského Meziříčí, zámecký park) (E95)
2012.09.07   habitus (L5267) (Lešná u Zlína, zámecký park) (E96)
2005.05.08   habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2006.04.25   habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2006.09.25   habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2005.05.26   habitus (Průhonický park, první část) (D3)
2012.09.30   kmen (L1032) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2012.08.29   kmen (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87)
2012.08.29   kmen (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87)
1998   scan (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005   scan (L1261) (Liběchov, zámecký park) (E22)
2006   scan (L2029) (Konopiště, zámecký park) (E11)
2006   scan (L2238) (Teplice) (C47)
2005   scan (L339) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2005   scan (L390) (Poděbrady) (C4)
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů

Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

 
Ulmus laevis 'Colorans', listy se na podzim zbarvují nikoli žlutě, ale nachově
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře:

2017-02-15
V Popisu druhu je snad vhodné doplnit, že štíhlé, kuželovité, špičaté a 5-8 mm dlouhé pupeny jsou pupeny listové. Květní pupeny jsou vejčitě kulovité, větší než listové a i na větší vzdálenost dobře rozeznatelné. V literatuře často uváděné pouze žluté podzimní zbarvení listů vazu není přesné. Asi polovina exemplářů se v přírodě běžně na podzim zbarvuje do nachové barvy. Z našich tří domácích druhů je právě jilm vaz nejvíce odolný vůči tracheomykóznímu onemocnění jilmů-grafióze. I. Novák