Ulmus minor jilm ladní neboli habrolistý | Autor: Mill. emend Richens Čeleď: Ulmaceae-jilmovité Rod: Ulmus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
Synonyma: Ulmus carpinifolia, Ulmus campestris, Ulmus coritana, Ulmus corylifolia, Ulmus discolor, Ulmus diversifolia, Ulmus foliacea, Ulmus glabra, Ulmus nitens, Ulmus surculosa var. glabra | |||||
Popis: mohutně a široce nepravidelně rozložitý, malebný strom, ve spodní části koruny částečně převisající větve, výška do 30–40 m, někdy jsou to jen keře, borka v mládí víceméně hladká, šedohnědá, posléze šikmo i podélně rozpraskaná, letorosty nejčastěji lysé, tenké, pupeny vejcovitě kuželovité, 3–5 mm; listy nejčastěji 4–10 cm dlouhé, šikmo oválné, eliptické, obvejčité, obkopinaté až téměř okrouhlé, svrchu nejčastěji hladké a lesklé, naspodu lysé, v úhlech žilek chloupkaté, 1–2× zubaté, báze nestejná, ouška na bázi nepřekrývají řapík a sama sebe, (7–)10–17 párů žilek, řapíky 5–15 mm dlouhé, nejčastěji chlupaté; květy v hustých svazečcích, okvětní lístky 4–6, jsou 2–3 mm dlouhé, semeníky lysé, tyčinek 4–5, kvete v III–IV před rašením listů; plody eliptické až obvejčité až okrouhlé, 10–20 mm dlouhé, báze klínovitá, semenné pouzdro posunuto k hornímu okraji křídla; střední a jižní Evropa, severozápadní Afrika, Írán, Turecko, Kavkaz | Poznámka: Má velkou schopnost snášet zástin. Zastíněné listy jsou rozloženy tak, aby se nepřekrývaly, ve stáří potřebuje světla více. V požadavcích na vláhu známe dva ekotypy, lužní a stepní. V jižní Evropě se jako keř udrží se suchomilnou vegetací na půdách, které vyschnou a na kámen ztvrdnou; může pak v létě shodit listy, přejít do stadia klidu a vytvoří tak dva letokruhy. Má vysoké nároky na minerální bohatost půdy. Silnými mrazy bývá poškozován, Nikdy netvoří čisté porosty. Na našem území roste do výšek kolem 500 m. Dožívá se 300–500 let, stromy začínají plodit mezi 20–30. rokem. Z našich druhů má dřevo nejtrvanlivější, v minulosti používáno jako stavební (lodě a vodní stavby) a kolářský materiál. Dnes je oblíben v nábytkářství, jak při výrobě dýh, tak ohýbaného nábytku. Lesnicky použitelný pro obnovu v lužních lesích, je však nejvíce napadán grafiózou. Ta přišla ve 2 vlnách, ve 20. létech minulého století a pak katastrofální v 60–80 létech; v roce 1975 zjištěno, že místy vyhynulo až 98% těchto jilmů. V současné době je tento druh vzácností. | ||||
Zóna: 5 | Zdroje: 111, 118, 136, 156 | ||||
Seznam souvisejících obrázků: | |||||
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: Ulmus minor 'Variegata', velké keře, někdy středně velké stromy asi 5 m vysoké nebo vyšší; listy silně šedavě bíle či bíle tečko... Ulmus minor 'Wredei', jako Ulmus minor 'Dampieri', ale listy zlatožluté; menší až středně velký strom, velikost 8–15 × 4–8 m, kor... | |||||
Komentáře:
|