| Flacourtia jangomas slivouch | Autor: (Lour.) Raeusch. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Flacourtia Zařazeno: 20.1.2007 | ||
| Synonyma: Flacourtia cataphracta Roxb. ex Willd., Flacourtia cataphracta Willd., Roumea jangomas, Stigmarota jangomas, Xylosma borneense | |||
| Popis: malé stromy 3–14 m vysoké, kmen pokrytý jednoduchými nebo větvenými trny až 10 cm dlouhými, alespoň v mládí, kůra je světle hnědá až měďnatě červená, v tenkých pruzích odlupčivá, mladé větve bíle tečkované s početnými, téměř okrouhlými lenticelami, drobně pýřité nebo většinou lysé; listy víceméně úzce vejčité až vejčitě podlouhlé, vzácně vejčitě kopinaté, dlouze a tupě zašpičatělé, báze široce klínovitá až zaoblená, blanité až tence papírovité, lysé nebo střední žebro pýřité, svrchu lesklé, naspodu většinou matné, poněkud pilovitě vroubkované, 5–11 × 2–6 cm velké, řapíky drobně pýřité nebo olysávající a (2–)5–10 mm dlouhé; hrozny úžlabní, téměř chocholičnaté, lysé, málokvěté, samčí 15–30 mm dlouhé, samičí 10–15 mm, květy medově vonné, před olistěním nebo při rašení, stopky květů velmi štíhlé, 5–15 mm, sepal 4–5, vejčitých, tupých zelenavých, oboustranně víceméně pýřitých, 2 mm, terč celokrajný nebo lehce laločnatý, bílý či žlutý nebo oranžový, samčí květy mají lysé, nitky samičí mají semeníky zprvu láhvovité, pak téměř kulovité, se 4–6 čnělkami; plody jsou téměř kulovité, 15–25 mm v průměru, matně hnědavě červené nebo purpurové, se 4–10 semeny; v tropech hojně pěstována, v přírodě neznámá, pochází pravděpodobně z Indie | Poznámka: Plody mají pevnou, dost šťavnatou dužninu, za čerstva dost trpkou, ale vhodné k výrobě dobré marmelády. Listy a kořeny, doporučované při průjmu, obsahují tanin. Dřevo tvrdé, červené nebo oranžovočervené, křehké. | ||
| Zóna: 10 | Zdroje: 111, 397 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||