| Flacourtia rukam slivouch | Autor: Zoll. & Moritzi Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Flacourtia Zařazeno: 20.1.2007 | ||
| Synonyma: Flacourtia cataphracta Bl., Flacourtia edulis, Flacourtia euphlebia, Flacourtia inermis Merr., Flacourtia megaphylla, Flacourtia peninsula, Flacourtia rukam var. domestica, Flacourtia rukam var. erythrocarpa, Flacourtia rukam var. myriantha, Flacourtia sulcata, Hisingera grandifolia | |||
| Popis: malé stromy vysoké až 15(–20) m, kmen a steré větve obvykle křivolaké, sukovité, brázdité, u báze větvené, v mládí se silnými jednoduchými dřevnatými jednoduchými nebo větvenými trny, až 10 cm dlouhými na kmeni a větvích, pěstované sorty jsou i beztrnné, kůra hnědá až šedavá, hladká, koncové větévky jsou krátce (srstnatě) chlupaté, s početnými bradavčitými lenticelami; listy jsou vejčitě podlouhlé nebo eliptické až podlouhle kopinaté, pozvolna zúžené v dlouhou tupou špičku, báze dost široce klínovitá až zaoblená, oboustranně většinou drobně pýřité na středním žebru a nervech, nebo zcela lysé, svrchu většinou lysé, nebo oboustranně matné, dospělé jsou svrchu tmavě zelené, naspodu bledě zelené, dost hrubě zubaté, 65–180 × 30–90 mm velké, střední žebro a nervy lehce vyniklé, někdy svrchu výrazně zapuštěné, naspodu vyniklé, 5–12 párů nervů, zakřiveně vystoupavých, žilky víceméně příčné a zřetelné, síťnaté žilky dost hustě a většinou vystouplé, řapíky 5–8 mm; květy zelenavě žluté, bez vůně, v málokvětých, krátkých, úžlabních, jemně pýřitých hroznech, listeny podlouhle vejčité, 1 mm, stopky květů 3–4 mm, sepal 4–6, vejčitých a zašpičatělých, 2 mm, samčí květy mají terč 8laločný, oranžový až žlutavě bílý, tyčinky početné, nitky lysé, 3–4 mm, samičí květy většinou bez tyčinek, semeníky láhvovité; plody kulovité až zploštěle kulovité nebo trochu obvejčité, 20–25 mm, jsou růžové s červeným nádechem, za zralosti slézové až krvavě červené; Malajsie | Poznámka: Plody se požívají, i čerstvé, vhodné jsou na džemy a koláče, jsou dost proměnlivé tvarem, velikostí i barvou. Zralé plody z pěstovaných rostlin jsou kyselé ale pokud se třou v rukách, dužina, která se otlačí, prodělá chemickou změnu, po které je pak sladká a chutná. Divoké formy mají menší, velmi trpké plody. Tvoří hojné kořenové výmladky, kterými se rozmnožuje. Kořeny jsou na Filipínách užívány v medicíně, dekokt z nich je podáván k vnitřnímu užití ženám po porodu. Dřevo je velmi tvrdé. | ||
| Zóna: 10 | Zdroje: 111, 397 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||