| Kigelia africana kigélie africká | Autor: (Lam.) Benth. Čeleď: Bignoniaceae-trubačovité Rod: Kigelia Zařazeno: 25.1.2007 | ||
| Synonyma: Kigelia aethiopium, Kigelia pinnata, Crescentia pinnata, Tecoma africana | |||
| Popis: stromy vysoké 4–25 m, koruna zakulacená, kůra šedá či hnědá a obvykle drsná; listy nahloučené na vrcholcích větví, až 50 cm dlouhé, mají 5–11 lístků, ty jsou podlouhlé, 35–170 × 25–110 mm velké, kožovité, svrchu spíše žlutozelené, naspodu bleději zelené, mají asymetrickou bázi, jsou celokrajné nebo pilovité, na vrcholku zaoblené nebo zašpičatělé, řapíčky spodních lístků velmi krátké, u terminálního páru chybí, terminální lístek má řapíček 1–4 cm, řapíky až 15 cm dlouhé; květy červené až purpurově červené, v nících latách 40–120 cm dlouhých, koruna široce pohárkovitá, s 5 rozloženými laloky, 7.5–11 cm dlouhá, kalich krátce trubkovitý, se 2–5 laloky, tyčinky 4, slabě vyniklé; plody velmi neobvyklé, jitrnicovité, 30–90 cm dlouhé, nejedlé, (šedavě) hnědé, s tvrdou slupkou a v mládí tečkované s lenticelami, semena početná; Afrika | Poznámka: Květy obsahují nektar, kvůli kterému jsou navštěvovány netopýry. Plody jsou pojídány dikobrazy a nosorožci; nezralé plody jsou zřejmě jedovaté, ale jsou brány jako lék na syfilitidu a revmatismus. Zralé plody, které jsou nejedlé, jsou pečeny a přidávány do piva na podporu kvašení. V časech nedostatku potravy byla semena pražena a pojídána. Prášek z plodů slouží jako obklad na vředy a boláky, mast vyrobená z výtažku z plodů dobře působí na regeneraci pleti. Historicky důležitý strom tohoto druhu roste v bodě styku Zambie, Zimbabwe a Namibia´s Caprivi; pod tímto stromem Dr. David Livingstone rozbil tábor předtím, než poprvé uviděl Viktoriiny vodopády. | ||
| Zóna: - | Zdroje: 111, 112 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||