| Manihot esculenta maniok jedlý | Autor: Crantz Čeleď: Euphorbiaceae-pryšcovité Rod: Manihot Zařazeno: 27.1.2007 | |||
| Synonyma: Jatropha digitiformis, Jatropha diffusa, Jatropha dulcis, Jatropha flabellifolia, Jatropha loureirii, Jatropha manihot, Jatropha mitis, Jatropha paniculata, Jatropha stipulata, Janipha manihot, Mandioca dulcis, Mandioca utilissima, Manihot aipi, Manihot aipi var. lanceolata, Manihot aipi var. latifolia, Manihot aipi var. lutescens, Manihot diffusa, Manihot digitiformis, Manihot dulcis, Manihot dulcis var. diffusa, Manihot dulcis var. flabellifolia, Manihot edule, Manihot esculenta var. sprucei, Manihot flabellifolia, Manihot esculenta, Manihot loureirii, Manihot manihot, Manihot melanobasis, Manihot palmata var. aipi, Manihot palmata var. digitiformis, Manihot palmata var. diffusa, Manihot palmata var. flabellifolia, Manihot sprucei, Manihot utilissima, Manihot utilissima var. castellana, Manihot utilissima var. sutinga | ||||
| Popis: dřevnatá, málo větvená bylina nebo keř až stromek, až 5–7 m vysoký, kořeny jsou jedlé, větévky jsou světle zelené až načervenalé, kůra hladká, světle hnědá až žlutavě šedá; palisty trojúhle kopinaté, 5–7 mm, listy 3–5(–9)laločné, někdy slabě štítnaté, laloky obkopinaté až úzce eliptické, 6–14(–18) × 1–6 cm velké, zašpičatělé, celokrajné, 5–18 párů žilek, řapíky světle zelené až červené a 6–35 cm dlouhé; květy ve větvených hroznech 8–11 cm dlouhých, listeny podlouhle kopinaté, samčí květy mají stopky 5 mm dlouhé, kalich purpurově červený a má trubku 6 mm dlouhou, laloky 6 × 4 mm velké, dlouze vejčité, zelenavě oranžové a karmínové, prašníkové květy mají kalich do poloviny nebo více rozeklaný, tyčinky 6–7 mm, nitky bílé, prašníky žluté, terč žlutý až světle oranžový, samičí květy mají stopky 7 mm, prodlužují se až na 25 mm, kalich asi 1 cm, zelený a červeným okrajem, laloky podlouhle kopinaté, 10 × 5 mm velké, terč růžový, semeníky vejcovité, zelené až oranžové; tobolky elipsoidní až téměř kulovité, 15–17 × 15 mm velké, 6křídlé, semena víceméně 5hranná, 11–12 × 5.5 × 3.5 mm velká, bledě šedá; tropická Jižní Amerika | Poznámka: Kořeny jsou zdrojem škrobu, spotřebovávaného většinou lidmi, méně často zvířaty, a jen málo užívaného v průmyslu. Kořeny jsou vzácně pojídány i čerstvé, obvykle jsou vařené, smažené nebo pražené buď čerstvé nebo po usušení. Vhodné je kořeny loupat, mlít či nasekat, po usušení se zmenšuje podíl kyanogenních glykosidů. Listy jsou rovněž pojídány, obsahují množství karotenu a vitamínu C. Otravy nenastávají, lidé většinou dobře vědí jak vhodně pro požívání upravit kořeny a listy. Pozn. I. Novák: Např. BioLib.cz , Atlas cizokrajných rostlin (Mladá, J., Procházka, F., SZN Praha, 1987) i česká Wikipedie uvádějí v tomto případě shodný název – maniok jedlý. | |||
| Zóna: 10 | Zdroje: 110, 111, 153 | |||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||
Komentáře:
| ||||