Abies holophylla jedle jehlicovitá | Autor: Maxim. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Abies Zařazeno: 6.6.2007 | ||
Synonyma: Abies yoneyamae | |||
Popis: stromy 25–40 m vysoké, úzce kónické, větve horizontální, kmen až 1 m tlustý (výčetní tloušťka), kůra šedá, šedavě hnědá nebo tmavohnědá, větévky žlutavě šedé nebo žlutohnědé, mění se na šedé nebo šedohnědé, lesklé a lysé, zimní pupeny vejcovité, pryskyřičnaté, mají 1.2–1.8 mm v průměru; listy hřebenitě uspořádané do dvou řad, svrchu plodných větévek vystoupavé, svrchu tmavozelené a lesklé, naspodu sivozelené nebo šedavé, čárkovité a zploštělé, 20–40 × 1.5–2.5 mm velké, stomatální řady svrchu chybí nebo pouze 1–2 při vrcholku, naspodu jsou ve 2 bílých pruzích tvořených 6–8 řadami, pryskyřičné kanálky 2, středové, listy na vrcholku zašpičatělé nebo špičaté; samčí šištice bledě žluté s růžovým nádechem, semenné šištice téměř přisedlé, modrožlutozelené, za zralosti žlutavě hnědé či žlutavě šedohnědé, cylindrické, 6–15 × 3.5–5 cm velké, semenné šupiny téměř vějířovitě lichoběžníkovité nebo obtrojúhle vějířovité, listeny klínovitě obvejčité a krátké, méně než poloviční délky semenných šupin; semena obtrojúhlá, 8–9 mm, zelenavě žlutá, křídlo asi 15 mm dlouhé, klínovitě podlouhlé; Čína: Heilongjiang, Jilin, Liaoning; Korea, východní Rusko | Poznámka: V našich podmínkách je mrazuvzdorná, miluje vlhké ovzduší, světlé stanoviště, ideální je půda humózní, vlhčí, daří se ale i na hlinitějších, nepříliš suchých substrátech, v Evropě i u nás je vysazována ojediněle jako solitéra nebo v menších skupinách, zasloužila by si ale větší rozšíření, má zatím pouze sbírkový význam; množíme výsevem zjara. | ||
Zóna: 5, 6 | Zdroje: 110, 124, 130, 215, 810 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
Komentáře: |