Juniperus foetidissima jalovec páchnoucí | Autor: Willd. Čeleď: Cupressaceae-cypřišovité Rod: Juniperus Zařazeno: 7.6.2007 | ||
Synonyma: Juniperus foetida var. squarrulosa, Juniperus foetidissima var. squarrosa, Juniperus phoenicea, Juniperus sabinoides, Sabina foetidissima | |||
Popis: stromy, někdy (rozprostřené) keře, výška 10–15(–20) m, kmen až 1 m tlustý, větve prvního řádu rozkladité nebo vystoupavé, větve dalších řádů rozkladité, krátké a tlusté, koruna víceméně pyramidální u mladých stromů a nepravidelná a široká u starých, kůra mladých stromů nebo větví hladká, brzy papírovitě odlupčivá, na starých stromech vláknitá, šedá, podélně odlupčivá; koncové větévky mají 1.2–2 mm tlusté, zprvu zelené, posléze červenavě hnědé a drsné listy, juvenilní listy na semenáčích i na dospělých rostlinách, jehlicovité, 5–8 × 1.5–2 mm velké, kýlnaté, pichlavé, žlázy obvykle nevýrazné, šupinovité listy mají průduchy ve 2 řadách od báze k vrcholku, leskle zelené nebo žlutavě zelené; samčí šištice početné, jednotlivě, vejcovitě kulovité, 2–3.5 mm dlouhé, bledě žlutavé až žlutavě hnědé, mikrosporofylů 8–12, se 4 poměrně velkými prašnými pouzdry, samičí šištice početné, jednotlivě, úžlabní a téměř terminální, mladé šištice 2–3 mm tlusté, modravě zelené, zralé jsou kulovité, 5–13 mm tlusté; semena vejcovitě kulovitá, 5–7 mm v průměru, bledě hnědá; Albánie, Makedonie, Řecko, Kypr, Libanon, asijské Turecko a jihovýchodní Kavkaz až do Ázerbajdžánu | Poznámka: Ve středoevropských podmínkách může snadno namrzat až zmrznout, daří se jen v teplých a chráněných polohách, v chladnějších oblastech se doporučuje, obdobně jako u jalovce ztepilého, kbelíková kultura a přezimování v mrazuprostém světlém prostředí, na půdní podmínky neklade žádné zvláštní nároky, snáší i suché a kamenitější substráty. U nás má pouze sbírkový význam. Některé výjimečně velké stromy: 35 výška a 220 cm výčetní tloušťka; 42 m výška a 200 cm výčetní tloušťka; 27 m výška a 462 cm výčetní tloušťka (Turecko). Nejstarší je zřejmě jedinec vysoký 25 m, výčetní tloušťka 347 cm, stáří asi 1700 let (1989). Trvanlivé aromatické dřevo se kdysi používalo na stavby i v truhlářství, jako palivo i k výrobě dřevěného uhlí, což mělo za následek devastaci porostů. | ||
Zóna: 9 | Zdroje: 124, 215, 410, 810 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
Komentáře: |