| Pinus halepensis borovice halabská | Autor: Mill. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Pinus Zařazeno: 8.6.2007 | ||||||
| Synonyma: Pinus alepensis, Pinus arabica, Pinus carica, Pinus ceciliae, Pinus genuensis, Pinus halepensis var. abasica, Pinus halepensis var. carica, Pinus halepensis var. ceciliae, Pinus halepensis var. genuensis, Pinus halepensis var. minor, Pinus hispanica, Pinus loiseleuriana, Pinus maritima Aiton, Pinus maritima Mill., Pinus parolinii, Pinus penicillus, Pinus pseudohalepensis, Pinus ×saportae, Pinus sylvestris var. maritima | |||||||
| Popis: stromy vysoké většinou 10–15 m, ve stáří ale deštníkovitě vyklenuté nebo poněkud kulovité, nestejnoměrně tence větvené, kmen často také ohnutý nebo zkřivený, kůra zprvu hladká a stříbrošedá, nakonec červenohnědá a rýhovaná, větve vzpřímeně odstávající, hustě větvené, mladé výhony jen 2–3 mm tlusté, dlouhé, trochu ojíněné, světle šedé až zelenavě hnědé, lysé až jemně chlupaté, pupeny vejcovité, 5–10 mm dlouhé a bez pryskyřice, šupiny se špicemi zpět ohnutými; jehlice po 2–3, odstávající, vytrvávají 2 roky, často na špičkách výhonů svazečkovitě nahloučené, tenké, 6–10 cm dlouhé, okraj jemně pilovitý, pochvy 8 mm dlouhé, vytrvávají; šišky po 1–3, krátce stopkaté, odstávající nebo nící, většinou rovné, ve 3. roce široce kuželovitě podlouhlé, 8–10 × až 4 cm velké, červenohnědé až téměř žluté, často do zralosti po více let na větvích vytrvávající, štítek šupin kosočtverečný, hladký nebo svraskalý, plochý; semena černavá, 6–7 mm dlouhá, křídlo 18–28 mm dlouhé a červenohnědé; Středozemí, Malá Asie, z Portugalska po Afghánistán | Poznámka: Dává přednost vápenatým půdám v pobřežních oblastech s mediteránním podnebím, zde vytváří rozsáhlejší porosty i na skalnatých svazích, často přímo u moře, ve středoevropských podmínkách není dostatečně mrazuvzdorná, potřebuje přezimovat v mrazuprosté světlé místnosti. Ve Středozemí se pěstuje pro své užitkové dřevo, jako dřevina okrasná a také pro svojí vysoce kvalitní pryskyřici s pozoruhodnými konzervačními účinky, pro tvorbu aroma některých řeckých vín. V našich podmínkách může přezimovat jako zajímavá kbelíková rostlina. Množíme výsevem nebo předpěstováním získaných sazenic. Ve východním Středozemí jsou lesy těchto borovic důležité na pryskyřici, palivové dřevo a pro produkci lesního medu. Např. v Jižní Africe pěstována na palivové a stavební dřevo, zplaňuje a stává se invazívní; o největších jedincích divoce rostoucích nejsou údaje, v Arderne Gardens, Clairmont, Jižní Afrika roste jedinec 32 m vysoký a s výčetní tloušťkou 172 cm (2003). Lesnicky nejvýznamnější vápnomilný druh, nejčastěji používaný k zalesňování i extrémních stanovišť, dřevo je průměrné kvality, pryskyřice se obdobně jako u jiných druhů borovic, využívá k výrobě terpentýnu, třísloviny se využívají v koželužství. | ||||||
| Zóna: 8, 9 | Zdroje: 124, 130, 215, 410, 811 | ||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||
| Komentáře: | |||||||