| Pinus wallichiana borovice himálajská | Autor: A. B. Jacks. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Pinus Zařazeno: 9.6.2007 | ||
| Synonyma: Pinus excelsa Wallich ex D. Don, Pinus griffithii McClelland, Pinus nepalensis Chambray | |||
| Popis: stromy až 70 m vysoké, kmen až 1 m tlustý nebo více (výčetní tloušťka), kůra tmavě šedohnědá, drobně šupinatá a odlupčivá, koruna široce pyramidální, větve solitérních stromů delší a tvoří kupolovitou korunu, letorosty zelené či šedozelené, lesklé, slabě bělavě ojíněné, lysé, zimní pupeny červenohnědé, cylindricky obvejcovité nebo cylindricky kónické, slabě pryskyřičnaté; jehlice po 5 ve svazečku, štíhlé, na příčném řezu trojúhlé, 60–200 × asi 1 mm velké, měkké, svrchu tmavozelené, pryskyřičné kanálky 3, svrchu dva okrajové a naspodu jeden středový; semenné šištice převislé, po 1–6, stopkaté (25–40 mm), cylindrické, rovné nebo zakřivené, 10–30 × 3–4 (5–9 cm po otevření) velké, šupiny obvejčité, 3–5 × 2–3 cm velké ve středu šištic, vrcholek tupý; semena hnědá nebo černohnědá, elipsoidně obvejcovitá, 3–9 × 4–5 mm velká, křídlo 10–30 × 8–9 mm; Čína: Xizang, Yunnan; Afghánistán, Bhútán, severní Indie, Kašmír, Myanmar, Nepál, Pákistán, Sikkim | Poznámka: Tato borovice je poněkud choulostivější, hlavně v mládí je citlivá na mrazivé větry, jinak ale miluje výsluní, přistínění snášejí jen mladé výsadby, velmi dobře snese znečištěné ovzduší, větrné polohy jí nesvědčí, daří se jí na všech průměrných, kultivovaných i sušších půdách, ideální jsou substráty přiměřeně vlhké, živné, dobře propustné, kyselé až neutrální, někdy trpí okusem zvěří. Patří mezi několik málo borovic s uspokojivou regenerační schopností, může trpět polomy. Svou vzdušnou korunou a hedvábně dlouhými jehlicemi patří mezi nejkrásnější borovice a uplatní se hlavně solitérně ve volné trávníkové ploše. Ve větších sadovnických úpravách se velmi dobře kombinuje s jinými borovicemi, ale i s nízkými vzdušnými listnáči, zajímavé jsou kombinace s hustým nižším půdním krytem, zakrslé nebo nízké kultivary se dobře uplatňují v menších zahradách i předzahrádkách. Množíme výsevem, nejlépe do pařeniště, kultivary se roubují na semenáčky vejmutovky. Velmi cenné dřevo je využíváno jako stavební materiál, pro výrobu nábytku a produkci terpentýnu. Roste ve vysokých nadmořských výškách, od 2000 do 4000 metrů, a je to druhý nejvyšší strom Himálaje. Do evropských zahrad zavedena již 1823, k nám 1842 (Chudenice). | ||
| Zóna: 7 | Zdroje: 110, 124, 136, 215, 811 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||