| Taxodium mucronatum tisovec mexický | Autor: Ten. Čeleď: Cupressaceae-cypřišovité Rod: Taxodium Zařazeno: 9.6.2007 | ||
| Synonyma: Cuprespinnata mexicana, Taxodium distichum Kunth, Taxodium distichum var. mexicanum, Taxodium distichum var. mucronatum, Taxodium mexicanum | |||
| Popis: stromy v chladnějších oblastech opadavé, v teplejších polostálezelené, až 50 m vysoké, kmen až 4 m tlustý (výčetní tloušťka), kůra v dlouhých pruzích odlupující, koruna široce kónická, hlavní větve horizontálně rozkladité, větévky starých stromů převislé; listy spirálovitě uspořádané a roztroušené na jednoletých větévkách, v úhlu 25–45° k ose, větévky jsou obrysem eliptické a 40–100 × 7–14 mm velké, listy čárkovité, ploché a 7–11 × 0.8–1 mm velké, stomatální pruhy ze 4–5 řad, okrajové pruhy 0.2–0.3 mm široké; samčí šištice v dlouhých, štíhlých, řídkých klasovitých latách 5–25 cm dlouhých, téměř přisedlé, vejcovité, semenné šištice ojíněné a vejcovité, 15–25 mm; Guatemala, Mexiko, jih USA | Poznámka: Tento tisovec je teplomilný a daří se mu pouze v jižních, teplejších regionech Evropy, v Anglii tvoří většinou jen keře a ve středozemních podmínkách musí jako zajímavá kbelíková rostlina přezimovat ve studeném skleníku, zimní zahradě nebo světlých halách. Dřevo má podobné využití jako u Taxodium distichum. Nejvyšší známý strom (Chapultepec Park, Mexico City, 2005) měl 37,8 m. The Big Tree of Tule v Santa María del Tule v Oaxace v Mexiku má výšku 35,4 m a obvod kmene 36,2 m, koruna je 43,9 m, široká (2005). Je často uváděno, že strom v Tule má největší obvod kmene ze všech dřevin světa. Je to však poněkud klamné, neboť díky náběhům nelze správně obvod změřit a ten pak má daleko větší rozměr, jelikož pásmo neleží vždy na hlavním kmeni. Obvyklá metoda výpočtu průměru ukazuje, že má průměr 1162 či jen 938 cm. Další velké stromy: výška 31,4 m, obvod 18,2 m, výčetní tloušťka 558 cm (Chalma); výška 22,6 m, obvod kmene 13,3 m, výčetní tloušťka 423 cm, průměr koruny 37,8 m (La Huerta). Nejstarší známé stromy Mexika jsou kolem 1000 let staré. Je to národní strom Mexika. Stromy měly jedno z nejpozoruhodnějších využití konifer lidmi. Aztécký lid a pravděpodobně i další kultury užívaly tyto stromy k usměrňování vody na zemědělskou půdu. Dále se uvádí, že kůra stromů je užívána jako diuretikum, listy se užívají jako lék na svrab a jako ozdoby na oltáře, pryskyřice užívána k léčbě vředů, kožních nemocí a bolestí zubů. | ||
| Zóna: 9 | Zdroje: 110, 124, 215, 811 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||