| Parkia timoriana – | Autor: (DC.) Merr. Čeleď: Fabaceae (Mimosaceae)-bobovité (citlivkovité) Rod: Parkia Zařazeno: 11.11.2008 | ||
| Synonyma: Acacia niopo, Inga timoriana, Mimosa peregrina, Parkia africana auct., Parkia biglobosa auct., Parkia calcarata, Parkia grandis, Parkia javanica auct., Parkia roxburghii | |||
| Popis: mohutné stromy až 35–50 m vysoké, kmen až 250 cm tlustý, koruna rozkladitá, větévky hnědé; vřeteno listů více 18–42 cm dlouhé, lysé nebo pýřité, řapíková žláza eliptická až okrouhlá a 2–5 mm velká, sekundární vřetena ve 14–42 párech, vstřícná nebo téměř, spodní často opadávající, 87–120 mm délka, lístky v 50–72 párech, srpovité nebo trochu esovité, čárkovité, 5–10 × 1–2 mm, okrajem se překrývající, báze uťatá, vrcholek špičatý, hlavní nerv středový, esovitý, postranní žilky nenápadné, listy na výmladcích až 62 cm dlouhé nebo i delší s lístky v až 82 párech na sekundárním vřetenu; hlávky 3–7 cm v průměru, stopky mají 8–45 cm dlouhé, květy malé, bílé nebo žluté, kalich trubkovitý, asi 6–10 mm, největší laloky 1–1.5 mm, koruna trubkovitá, 10–11 mm, 5laločná, laloky 1–2 mm, tyčinek 10, nitky vyčnívají 2–3.5 mm z kalicha, tyčinková trubka 5–7.5 mm, semeníky stopkaté; lusky jsou rovné, řemenovité, ploché, 20–36(–50) × 3–6 cm velké, lysé, černé, báze protažená ve stopku 6–15 cm dlouhou, semen 12–21, černých a vejcovitých či eliptických, 14–20 mm dlouhých; tropická Asie, jinde v tropech pěstována | Poznámka: Semena, kůra a někdy listy jsou uváděny k léčivému užití. Kůra používána proti svrabu, vředům a nádorům, vody s drcenými lusky používána jako vlasový šampón. Zralá semena, pražená a na prášek rozmělněná, mohou být používána v medicíně na koliku, nadýmání a žaludeční bolesti, nebo používána v lécích na choleru nebo při menstruačních obtížích. Rozmělněná semena jsou zevně užívána na zranění, vředy. | ||
| Zóna: - | Zdroje: 110, 111, 409 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||