| Duschekia alnobetula olšička zelená, olše zelená, křestice zelená | Autor: (Ehrh.) Pouzar Čeleď: Betulaceae-břízovité Rod: Duschekia Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Synonyma: Alnus alnobetula, Alnus ovata, Alnus viridis, Betula alnobetula, Betula ovata, Betula viridis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Popis: bohatě větvený, 50–300 cm vysoký keř, větve obloukovité a na konci vystoupavé, vzácněji až 6 m vysoký strom, kůra hladká, tmavě šedá, letorosty zploštělé a olivově zelené až červenohnědé, chlupaté, olysávající, zimní pupeny se 2 nebo více šupinami; listy (široce) vejčité až eliptické nebo okrouhle oválné, 20–60 × 25–45 mm velké, dvakrát pilovité s jemnými ostrými zoubky, lysé, náhle špičaté, báze široce klínovitá až zaoblená nebo uťatá, s 5–12 páry žilek, živě zelené, řapíky 8–15 mm dlouhé, na podzim se listy při opadu nebarví; jednodomá, samčí jehnědy bělavě chloupkaté, až 6 cm dlouhé, samičí květenství vzpřímené, červenozelené, po 3–7 a 1 cm, kvete v III–IV(–VI); šištice po 3–5 v hroznech, žlutohnědé, asi 7–15 mm dlouhé, vejcovité až okrouhle vejcovité, plody jsou drobné nažky se širokým křídlem; Evropa, Rusko, Sibiř, severní Čína; u nás: Labské pískovce (pův.?), jižní Čechy, jihozápadní cíp Moravy | Poznámka: Je to dřevina světlomilná, snáší jen slabý zástin; najdeme ji na okrajích lesa a na pastvinách. Dává přednost vlhkým podkladům a oblastem s vysokými srážkami, roste na horninách kyselých, snese extrémní klimatické podmínky, kruté zimy, pozdní mrazy, surové polohy, spokojí se s krátkou vegetační dobou, Nejčastěji tvoří husté neproniknutelné houštiny nad hranicí lesa podobně jako kleč. V některých evropských pohořích nahrazuje porosty kosodřeviny (Karpaty); u nás v nižších polohách byla pravděpodobně vysazena, i když je možnost i přirozeného šíření z horských masívů (Šumava, u Třeboně aj.). V kultuře asi od roku 1820. Větší porosty rostou např. na Třeboňsku na tzv. Dunajovické hoře v okolí zatopeného lomu. Na mnoha místech našich hor byla vysazována ke zpevnění svahů a prokazatelně není původní, druhotné a původní výskyty se místy překrývají, proto je nelze vždy bezpečně rozlišit. V jihočeských borech sloužily její výsadby jako útočiště pro pernatou zvěř. Dnešní stanoviště u nás neodpovídají ekologii olšičky v alpské oblasti; hojný výskyt v jižních Čechách však podporuje předpoklad, že druh je zde původní a představuje alpský migrant v květeně jižních Čech. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zóna: 4 | Zdroje: 111, 136, 156, 1064 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Komentáře: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
