Ficus carica fíkovník smokvoň | Autor: L. Čeleď: Moraceae-morušovníkovité Rod: Ficus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
Synonyma: – | |||
Popis: opadavý, dvoudomý, 3–10 m vysoký keř nebo strom, větve rozestálé nebo poléhavé, kůra šedavá, letorosty zprvu zelené, pak hnědnoucí a jemně a hustě chlupaté, zimní pupeny lysé, postranní kulovité nebo vejcovité, s početnými šupinami, terminální podlouhle vejcovitá a dlouze zašpičatělý, s 1–2 šupinami; listy jednoduché, velmi proměnlivé, celistvé až nepravidelně laločnatě vykrajované, nejč. 10–15(–20–30) cm dlouhé, s výraznou heterofylií, široce vejčité až okrouhlé, obvykle 3–5laločné, báze většinou srdčitá, svrchu drsné, naspodu s odstálými tuhými chlupy, řapíky 2–5 cm dlouhé, palisty vejčitě kopinaté, V–VI; fíky jednotlivě v úžlabí, napurpurověle červené až žluté, velké, hruškovité, 3–8 cm dlouhé, u kultivarů se liší tvarem i velikostí; Přední Asie | Poznámka: Subtropický druh, který je možno omezeně pěstovat jen v termofytiku; od 18. století vysazován ve fíkovnách (zasklených a v zimě vytápěných halách); vzácně přechodně zplaňuje, plodenství se u nás vyvíjejí bez opylení (v tropech se děje pomocí drobného hmyzu stehnatky); je o jedna z nejstarších kulturních rostlin, pěstována již před 4 tisíci lety. Fíky jsou významným subtropickým ovocem. Vedle olivovníku a révy vinné patří k nejstarším kulturním rostlinám, z Turecka se dostaly první fíkovníky kolem roku 700 př. n. l. do Řecka a fíky se tam, staly ve starověku významnou složkou výživy, také řečtí atleti oceňovali plody dodávající energii, které svým vysokým obsahem plodového cukru zvyšují podobně jako cukr hroznový hladinu cukru v krvi a tím zvyšují tělesnou aktivitu. Fíky obsahují vitaminy a cenné minerálie, které jsou důležité pro tvorbu krve. Podporují střevní peristaltiku a změkčují stolici, pojídají se suché a přitom se dobře zapíjejí například zředěnou jablečnou šťávou nebo se suché fíky máčejí přes noc ve vodě a pak se jí namáčené. Nejlépe vydrží řecké fíky na šňůrách ve věncích, sladší a šťavnatější jsou suché fíky z Malé Asie. Po delší době se plody potahují moučnatou cukrovou vrstvou, která je nezávadná, ale plody mají trochu hořkou chuť. | ||
Zóna: 7 | Zdroje: 111, 118, 246, 407 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
Komentáře: |