| Genista tinctoria kručinka barvířská | Autor: L. Čeleď: Fabaceae-bobovité Rod: Genista Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Corniola sibirica, Corniola tinctoria, Cytisus tinctorius, Cytisus virgatus, Genista alpestris, Genista campestris, Genista elata Wender., Genista humilior, Genista hungarica, Genista incubacea, Genista inermis, Genista marginata, Genista ovata Ldb., Genista rupestris, Genista stenophylla, Genista tinctoria var. rossica, Genistoides tinctoria, Spartium tinctorium | |||
| Popis: opadavý, vzpřímený, polokulovitý, nepravidelně vzdušný polokeř nebo keřík, 20–100(–200) cm vysoký, kmínky vystoupavé nebo přímé, větve četné, letorosty žebernaté, přitiskle chlupaté nebo olysalé; listy jednoduché, eliptické, podlouhlé, kopinaté nebo obkopinaté až čárkovité, 1–2.5(–5) cm dlouhé a 3–10 mm široké, při bázi klínovité, tmavě zelené, okraje a rub brvité, palisty zakrnělé, šídlovité, 1–3 mm dlouhé; květy žluté, mají 8–15 mm v průměru, ve štíhlém bohatém hroznu 3–6 cm dlouhém, stopky květů 2–3 mm dlouhé, kalich 5 mm dlouhý a rozeklaný ve 2 málo odlišné pysky s velkými zuby, lysý, pavéza 9–17 mm dlouhá, vejčitá, lysá, krátce nehetnatá, křídla podlouhlá a odstávající, kratší než člunek, kvete v VI–VIII nebo VI a znovu VIII; lusk 15–30 mm dlouhý, úzce podlouhlý až čárkovitý, plochý, rovný, hnědý, lysý, se 3–10 semeny, semena olivově hnědá až černavě hnědá, okrouhlá, asi 2.5 × 2 mm velká; Evropa, západní Sibiř, Malá Asie, Zakavkazí | Poznámka: Osidluje mělké, často kamenité půdy, alkalické až kyselé, na dusík chudé; je to druh spíše teplomilný a světlomilný, hojný ve světlých doubravách, při lemech cest a lesů, na loukách, pastvinách a pasekách. Druh střední a jižní Evropy, u nás se vyskytuje roztroušeně až hojně v celém státě od nížin do podhorského stupně.Obsahuje žlutá barviva genistein a luteolin; proto se používalo větví, listů a květu k barvení vlněných a lněných látek. Dříve se věřilo, že kručinka dokáže léčit choleru. Nálev z natě podporuje výměnu látkovou, zvyšuje průtok krve ledvinami, je osvědčeným lékem při chorobách dolních cest močových a nemocích ledvin. Kručinka barvířská patří k jedovatým rostlinám, alkaloidy působí v závislosti na množství, srdeční, střevní a ledvinové poruchy, musí se při pití čaje dodržovat udávaná množství. Čaj se nesmí pít při vysokém tlaku a v těhotenství. Kručinka se používá již od římských dob k barvení látek. V Anglii byla jedním z hlavních zdrojů pro žlutá barviva, podle dodatečné úpravy se může barva měnit od citrónově žluté až po tmavě hnědou. V medicíně se kručinka proslavila jako neúspěšný prostředek proti vzteklině a také se používala při onemocnění ledvin a měchýře podobně, jako janovec. Čaj z kručinky zvětšuje výdej moči, což je žádoucí k vyplavování písku. Vedlejší účinek se může projevit průjmem, proto je pro někoho vhodnější jiný močopudný čaj. V lidovém léčitelství se doporučuje čaj z kručinky pro posílení po těžké nemoci, proti zácpě, revmatismu, dně. Prodávané čajové směsi k pročištění krve, které jsou oblíbené pro jarní kúry, a mají slabé močopudné a projímavé účinky, obsahují vedle jiných složek také malé množství kručinky barvířské. | ||
| Zóna: 3 | Zdroje: 111, 156, 252, 407 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||