| Hippophae rhamnoides rakytník řešetlákový | Autor: L. Čeleď: Elaeagnaceae-hlošinovité Rod: Hippophae Zařazeno: 31.12.2006 | |||
| Synonyma: Hippophae littoralis, Hippophae rhamnoides subsp. eurhamnoides, Hippophae rhamnoides var. angustifolia, Hippophae rhamnoides var. sibirica, Hippophae sibirica | ||||
| Popis: opadavý, dvoudomý, trnitý a hustě větvený keř až strom, výška 1–6(–10) m, kůra hnědavě zelená, žlutavě hnědá nebo černá, větve strnule odstávající, hladké, trnité, trny 2–7 cm dlouhé, letorosty stříbřitě šupinaté; listy (1–)4–8 cm dlouhé a 1–8 mm široké, úzce kopinaté až podlouhle vejčité nebo čárkovitě kopinaté, téměř přisedlé, líc šedozelený, stříbřitě lesklý, rub hnědavě až stříbřitě plstnatý, matný; květy se vyvíjí před listy, samčí přisedlé v úžlabních svazečcích, samičí stopkaté ve svazečcích po 2–5, květy 3 mm široké, tyčinky 4, prašníky 1.5 mm dlouhé, podlouhle čárkovité, nitky velmi krátké, pestíkové květy mají stopky 0.5 mm, květní obal 2.5–4 mm dlouhý, semeníky lysé a kulovitě oválné, 1–2 mm, čnělky 0.5 mm, kvete v III–IV; plody oranžové nebo červenavé, nepravé peckovičky, elipsoidní, oválné až téměř kulovité, 8–10 mm dlouhé nebo pouze 5–7 × 3 mm velké, s 1 lesklou vejcovitě podlouhlou a 4–7 × 4–5 mm velkou peckou, u malých plodů je pecka podlouhle elipsoidní a 4–5 × 1.5–2 mm velká; Evropa, Skandinávie, Alpy, Malá Asie, Mongolsko, Čína, Kavkaz, Apeniny | Poznámka: Jeho hodnota překonává obecné lidské povědomí o tomto keři. V některých zemích, zvláště v německém Pobaltí, ocenili jeho neobyčejnou armovací schopnost zpevňovat kořeny pobřežní písčiny. Jinde je použit jako vítaný architektonický prvek, jen občas je využívána farmaceutická i chuťová hodnota jeho plodů. Dobře odnožuje. Plody obsahují organické kyseliny, glykosid kvercitin a velké množství vitamínu C a provitamínu A. Nejvyšší obsah vitamínu v bobulích je v září. Dřevo je jemnozrnné, žluté, s hnědavě žlutým jádrovým dřevem, pevné a dost tvrdé, těžké, velmi trvanlivé, vhodné pro truhlářské práce a soustružení. Popel má vysoký obsah potaše. Mladé výhony a listy poskytují černohnědé barvivo, plody barvivo žluté, olistění obsahuje 10% taninu. Rostliny jsou užívány v lidové medicíně. Cenné medonosné dřeviny. V době antiky se jakýsi trnitý keř užíval k léčení očí koní, pravděpodobně to byla pryšcovitá rostlina, ale Linné přenesl jméno na rakytník. Teprve herbáře ze 16. století připisují rakytníku léčivé účinky a doporučují jeho šťávu k utišení žízně u nemocných s horečkou. Šťáva z rakytníku dodává v každé roční době hodně vitamínů, zvyšuje obranné schopnosti organismu a pomáhá při vyčerpanosti, z rakytníku lze také připravit likéry a víno. | |||
| Zóna: 3 | Zdroje: 111, 136, 256, 407 | |||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | ||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||
Komentáře:
| ||||