| Ailanthus altissima pajasan žláznatý | Autor: (Mill.) Swingle Čeleď: Simaroubaceae-simarubovité Rod: Ailanthus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Ailanthus giraldii, Ailanthus glandulosa, Ailanthus japonica, Ailanthus cacodendron, Ailanthus peregrina, Ailanthus pongelion, Ailanthus procera, Ailanthus rhodoptera, Albonia glandulosa, Albonia peregrina, Pongelion cacodendron, Pongelion glandulosum, Pongelium vilmorinianum, Rhus cacodendron, Rhus sinensis, Toxicodendron altissimum | |||
| Popis: stromy až 30 m vysoké, koruna celkem volně rozkladitá, borka hladká, dlouze pruhovaná, bledě šedá, letorosty a mladé větévky tlusté, červenohnědé, sametově chlupaté; listy 40–60(–100) cm dlouhé, lístky v (4–)6–15 párech, mající na bázi čepele lalůčky se žlázkou, 4–15 cm dlouhé, oválně či vejčitě kopinaté, jemně brvité, rub namodralý, zašpičatělé; květy nenápadné, v 10–20(–30) cm dlouhých latách, 5četné, 7–8 mm v průměru, sepaly velmi malé, dole srostlé, petaly zelené či zelenavě žluté, vejčité a zašpičatělé, tyčinek 10, asi 4 mm dlouhé, nitky dole pýřité; plody 3–5 cm dlouhé, světle hnědé, zelenorůžové až červenohnědé; Čína, západní Evropa, Severní Amerika, Indie, Nový Zéland | Poznámka: Dovezen z Číny roku 1751; je to jedna z mála dřevin, které se dovedou uchytit i v zaprášeném továrním dvoře nebo rostou přímo vedle komínů. Proto jsou předurčeny do městského prostředí, ačkoliv původně rostly v prostředí s neobyčejně čistým vzduchem; jejich odolnost je mimořádná. Velká přizpůsobivost pajasanu se dále projevuje jeho velkou reprodukční schopností a následně snadnou naturalizací. Zdomácněl tak nejen v Evropě, ale i v Americe, kam byl přivezen 1784. Obsah žlázek lístků vyvolává u citlivějších lidí kožní alergie. Rychle rostoucí, v teplých polohách roste i na extrémních stanovištích, využívá i velmi suchá a chudá stanoviště, mokré a těžké půdy nesnáší, toleruje letní přísušek, městské prostředí a posypové soli, v zadláždění roste dobře. V domovině se na listech stromu živí housenky pajasanového přástevníka. Kokony tohoto druhu motýla poskytují přírodní hedvábí. Homeopatičtí léčitelé podávají pajasan při choleře, záškrtu, spále, tyfu, úplavici a při chronických infekcích v krku a hrtanu. V čínské medicíně při průjmovém onemocnění, úplavici a při děložním krvácení, v Africe se pajasanem léčí křeče, astma, rychlý tep srdce, kapavka a napadení tasemnicí. Obsahové látky dráždí žaludek a střeva, kůra ve vysokých dávkách vyvolává nevolnost, silné studené pocení, závratě, bolesti hlavy a ochrnutí dýchání. | ||
| Zóna: - | Zdroje: 111, 136, 255, 278, 402, 407 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||