| Maclura pomifera maklura jablkovitá | Autor: (Raf.) C. K. Schneid. Čeleď: Moraceae-morušovníkovité Rod: Maclura Zařazeno: 31.12.2006 | |||||||||||||||||
| Synonyma: Maclura aurantiaca, Ioxylon aurantiacum, Ioxylon pomiferum, Toxylon pomiferum | ||||||||||||||||||
| Popis: menší dvoudomé stromy nebo keře, v domovině až 20 m vysoké, koruna řidší, borka oranžově hnědá a hluboce brázditá, dřevo žluté a trvanlivé, větévky trnité, olivově zelené nebo zelenožluté, nakonec lysé, trny až 30 mm dlouhé, zimní pupeny jsou krátké a kulovité; listy široce eliptické, vejčité, vejčitě kopinaté či podlouhle kopinaté, 4–16 cm dlouhé a až 10 cm široké, lesklé, báze trochu srdčitá nebo zaoblená, (dlouze) zašpičatělé, na rubu hustě chlupaté, někdy nakonec lysé, řapíky 15–40 mm dlouhé; samčí květenství v podobě vlasaté koule, kvete V–VI; plodenství žlutozelené až žlutooranžové (u nás jen zelené), pomerančovité, 8–15 cm velké, kulovité, nejedlé, semena krémová či světle hnědá, oválná až podlouhlá, 8–12 × 5–6 mm velká; původně Arkansas, Oklahoma, Texas, dnes široce rozšířená v ostatních státech | Poznámka: Velmi teplomilná, v našem klimatu plodí jen velmi omezeně, statné stromy se vyskytují na Moravě (Židlochovice a Lednice); pěstuje se jen vzácně, především v botanických zahradách a parcích, je vhodná jako solitéra, velmi dobře snáší řez, dá se pěstovat i jako keř v živých plotech; listy lze krmit housenky bource morušového. Začala se pěstovat rok po svém objevení, tedy 1818. První introdukce v 1865 v Hluboké. Poskytuje cenné, dost pevné a hedvábně lesklé dřevo. Plodenství jsou nejedlá. Ve Spojených státech se maklury používaly do živých plotů. | |||||||||||||||||
| Zóna: 6, 7 | Zdroje: 111, 118, 136, 246 | |||||||||||||||||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| ||||||||||||||||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||||||||||||||||
| Komentáře: | ||||||||||||||||||
