| Salix appendiculata vrba velkolistá | Autor: Vill. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Capraea grandifolia, Salix grandifolia | |||
| Popis: až 6 m vysoký keř, větve dost řídké, kůra šedohnědá či šedá, s lenticelami, hladká, na dřevě jsou slabě patrné lišty, větve šedé, větévky nažloutlé až červenohnědé, pýřité, olysalé, pupeny jsou podlouhle vejcovité, 3–4 mm dlouhé, zelenohnědé, lysé; listy 5–12 × 2–4 cm velké, kopinaté až obvejčité nebo podlouhle obvejčité, nad středem nejširší, líc lysý, živě až tmavě zelený, rub téměř plstnatý, šedozelený a namodrale zelený, báze klínovitá, vrcholek krátce zašpičatělý, svrchu vrásčité, hrubě pilovité až celokrajné, 11–20 postranních žilek, řapíky 4–10 mm dlouhé, palisty polosrdčité, dlouho vytrvávající; jehnědy podlouhle elipsoidní až válcovité, samčí vzpřímené, až 3 cm dlouhé, tyčinky 2, nitky na bázi pýřité, samičí jehnědy vzpřímené a krátce cylindrické, semeník zřetelně stopkatý a přitiskle chlupatý, čnělka krátká, blizny slabě ven zakřivené, květní listeny jsou drobné, obvejčité, světle hnědé, slabě chlupaté, kvete v V–VI krátce před rašením listů nebo současně s ním; Jura, Předhůří Alp a Alpy, u nás Šumava | Poznámka: Dožívá se 20–40 let, plodí již třetím rokem. Roste podél menších vodních toků v pásmu horských lesů a vystupuje až k hranici lesa nebo mírně nad ní. Vyskytuje se na různých geologických podkladech, především na vápencích, u nás však na silikátových horninách. Typická stanoviště jsou strže a soutěsky horských bystřin, lavinové dráhy, snáší slabší zastínění. Náročná na půdní a vzdušnou vlhkost. Endemický alpský horský druh, malé oddělené arely leží v pohoří Černý les a u nás na Šumavě, na karových skalních stěnách nad Plešným, Černým a Prášilským jezerem a velmi vzácně v Novohradských horách. Je zákonem chráněná. | ||
| Zóna: 7 | Zdroje: 111, 156, 1064 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||