Ononis spinosa jehlice trnitá | Autor: L. Čeleď: Fabaceae-bobovité Rod: Ononis Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
Synonyma: – | |||||
Popis: často trnitý, 10–80 cm vysoký keř či polokeř, lodyhy přímé nebo vystoupavé, větvené, kolcovitě trnité; listy proměnlivé, dolní a střední 3četné, lístky 8–35 mm dlouhé, úzce obvejčité, podlouhlé či podlouhle eliptické, zoubkované a poněkud žláznatě pýřité, palisty malé, vejčité až podlouhle vejčité, objímavé; květy krátce stopkaté, růžové až bledě nebo purpurově červené, či slézové, 10–15 mm v průměru, po 1–3 v úžlabích tvoří řídké hroznovité květenství, kalich žláznatě pýřitý a 7–8 mm dlouhý, ušty delší než trubka, koruna obvykle mnohem přesahující kalich, 1–2 cm dlouhá, pavéza 15–17 mm dlouhá; lusk 6–10 mm dlouhý, asymetricky vejcovitý, podlouhlý či kosočtverečný, okrově zbarvený, jedno– až několikasemenný, semena asi 2 mm, hnědá nebo černavá; Evropa, západní Asie, severní Afrika | Poznámka: Ve středověkých herbářích se uvádějí mladé nasolené výhony jako potravina, známý byl močopudný účinek kořenů. Povařené kořeny v octě měly pomáhat při bolestech zubů, český lidový název je babí hněv. Kořeny voní po lékořici a chutnají zprvu sladce a sliznatě, potom hořce a škrablavě, čaj z kořenů jehlice zvyšuje množství moče, proto pomáhá proti písku v ledvinách a také při slabých zánětech močového měchýře; močení je častější, ale po každé s menším množstvím moče a je trochu bolestivější. | ||||
Zóna: 6 | Zdroje: 110, 111, 252, 407 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
Komentáře: |