Ulmus laevis jilm vaz neboli vaz obecný | Autor: Pall. Čeleď: Ulmaceae-jilmovité Rod: Ulmus Zařazeno: 31.12.2006 |
Synonyma: Ulmus alba, Ulmus ciliata, Ulmus effusa, Ulmus nemorosa, Ulmus pedunculata, Ulmus racemosa |
Popis: strom s protáhle kulovitou korunou a větvemi krátce obloukovitě polopřevislými, výška 8–35 m, kmen má hojné výmladky a bývá svalcovitý s boulovitými výrůstky, na bázi kmene deskovité kořenové náběhy, borka hnědošedá, rozpraskaná a odlupující se, letorosty více nebo méně bělavě chlupaté, zimní pupeny štíhlé, kuželovité, špičaté a 5–8 mm dlouhé, šupiny lysé; listy 6–12(–15) cm dlouhé, eliptické až (ob)vejčité nebo téměř okrouhlé či okrouhle obvejčité, nejširší nad středem, zašpičatělé, ostře a 2× pilovité či zubaté, zuby směřují kupředu, báze velmi asymetrická, svrchu nejčastěji hladké a leskle zelené, lysé, naspodu měkce chlupaté nebo s chomáčky chlupů v úhlech žilek, 12–20 párů žilek, řapíky 2–8 mm dlouhé a chlupaté; květy po 20–40 ve svazečcích, převislé, na dlouhých stopkách, okvětní lístky po (4–)6–8, tyčinky poněkud delší než okvětí a je jich 6–8, blizny bílé, semeníky na okraji hustě brvité, kvete II–IV; plody okrouhlé až okrouhle vejčité, 8–15 mm dlouhé, brvité, semeno ve středu nebo trochu nad středem; střední a jihovýchodní Evropa, Kavkaz | Poznámka: Dožívá se až 400 let, plodit začíná mezi 8–12 rokem; často je vysazován v zahradách, stromořadích, na návsích, dřevo nemá tak tvrdé a trvanlivé jako je u ostatních jilmů, pro specifickou kresbu se někdy užívalo při výrobě nábytkářských dýh či jako zdroj kvalitního lýka; lesnicky použitelný pro obnovu lužních lesů, je však značně náchylný ke grafióze, i když ne tolik, jako jilm habrolistý, a tak se jeho zastoupení poněkud zvýšilo. Snáší zástin, zvláště v mládí, mladé rostliny dovedou růst v hlubokém stínu a listí je rozmístěno tak, že se navzájem nezastiňuje. V požadavcích na vláhu má velké rozpětí; roste v lužních lesích a snese krátkodobé záplavy, ale vydrží i na stanovištích s půdou v létě vysychavou. Snáší i půdy zasolené, je však náročný na hluboké živné půdy obohacené dusíkem. |
Zóna: 5 | Zdroje: 111, 118, 156, 246 |
Seznam souvisejících obrázků:
2005.10.21 | barevný scan, podzimní zbarvení (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2007.10.11 | habitus (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2012.09.30 | habitus (L1023) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16) | 2012.09.30 | habitus (L1032) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16) | 2005.07.22 | habitus (L390) (Poděbrady, lázeňská kolonáda, park) (C4a) | 2012.08.29 | habitus (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87) | 2012.09.06 | habitus (L5190) (Lešná u Valašského Meziříčí, zámecký park) (E95) | 2012.09.07 | habitus (L5267) (Lešná u Zlína, zámecký park) (E96) | 2005.05.08 | habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2006.04.25 | habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2006.09.25 | habitus (L83) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2005.05.26 | habitus (Průhonický park, první část) (D3) | 2012.09.30 | kmen (L1032) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16) | 2012.08.29 | kmen (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87) | 2012.08.29 | kmen (L4674) (Blatná, zámecký park) (E87) | 1998 | scan (Botanická zahrada Praha Troja) (A11) | 2005 | scan (L1261) (Liběchov, zámecký park) (E22) | 2006 | scan (L2029) (Konopiště, zámecký park) (E11) | 2006 | scan (L2238) (Teplice) (C47) | 2005 | scan (L339) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) | 2005 | scan (L390) (Poděbrady) (C4) |
|
Seznam lokalizovaných exemplářů:
zdroj | lokalita | souřadnice | | | KH | Albrechtičky – N. Horka (SM) | - | | | PH | Břevnovský klášter (+ okolní zeleň) (Praha 6 – Břevnov) | 330 metrů n.m., 50°04'58.0'' sev. šířky, 14°21'18.5'' vých. délky | | | KH | Budišov (JM) | - | | | KH | Chodová Planá (ZČ) | - | | | KH | Chudobín (SM) | - | | | KH | Dolní Dlouhá Loučka (SM) | - | | | KH | Fulnek (SM) | - | | | KH | Hluboká nad Vltavou (JČ) | - | | | PH | Hluboká nad Vltavou (zámek – 438 mnm, 49°03'05.5'' sš, 14°26'28.1'' vd) | 435 metrů n.m., 49°03'3.4'' sev. šířky, 14°26'23.7'' vých. délky | | | KH | Hradiště u Blovic (ZČ) | - | | | KH | Jindřichov (SM) | - | | | KH | Kobylá (SM) | - | | | PH | Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) | 373 metrů n.m., 49°46'24.8'' sev. šířky, 14°39'24.0'' vých. délky | | | PH | Královská obora – Stromovka (Praha) | 175 metrů n.m., 50°06'27.2'' sev. šířky, 14°25'19'' vých. délky | | | PH | Královská obora – Stromovka (Praha) | 195 metrů n.m., 50°06'13.1'' sev. šířky, 14°25'46.4'' vých. délky | | | KH | Kravaře (SM) | - | | | KH | Křimice (ZČ) | - | | | PP | Kroměříž – zámek (JM) | 184 metrů n.m., 49°18'6,277'' sev. šířky, 17°23'53,938'' vých. délky | | | PH | Kunratice (Praha 4 – Kunratice) | 300 metrů n.m., 50°00'33.7'' sev. šířky, 14°29'02.9'' vých. délky | | | KH | Lešná u Valašského Meziříčí (SM) | - | | | PH | Liběchov, zámecký park | 160 metrů n.m., 50°24'26.6'' sev. šířky, 14°26'37.2'' vých. délky | | | KH | Linhartovy (SM) | - | | | PH | Park (ul. V Olšinách – U Vesny, Praha 10 – Strašnice) | 223 metrů n.m., 50°04'16.5'' sev. šířky, 14°29'23.1'' vých. délky | | | KH | Paskov (SM) | - | | | KH | Pavlovice – Prusínky (SM) | - | | | PH | Poděbrady, lázeňská kolonáda, park (hodiny na kolonádě – 195 mnm, 50°08’42.3’’ sš, 15°07’13.2’’ vd) | 195 metrů n.m., 50°08'38.4'' sev. šířky, 15°07'8.5'' vých. délky | | | KH | Račice (JM) | - | | | KH | Raduň (SM) | - | | | KH | Říkovice (SM) | - | | | KH | Skalička (SM) | - | | | KH | Slezské Rudoltice (SM) | - | | | KH | Sobotín (SM) | - | | | KH | Štěkeň (JČ) | - | | | KH | Veltrusy (STČ) | - | | | KH | Žádlovice (SM) | - | | | KH | Žehušice (STČ) | - | | |
|
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:
Ulmus laevis 'Colorans', listy se na podzim zbarvují nikoli žlutě, ale nachově
|
|
Komentáře:
2017-02-15 V Popisu druhu je snad vhodné doplnit, že štíhlé, kuželovité, špičaté a 5-8 mm dlouhé pupeny jsou pupeny listové. Květní pupeny jsou vejčitě kulovité, větší než listové a i na větší vzdálenost dobře rozeznatelné. V literatuře často uváděné pouze žluté podzimní zbarvení listů vazu není přesné. Asi polovina exemplářů se v přírodě běžně na podzim zbarvuje do nachové barvy. Z našich tří domácích druhů je právě jilm vaz nejvíce odolný vůči tracheomykóznímu onemocnění jilmů-grafióze. I. Novák
|
|