Ulmus minor jilm ladní neboli habrolistý		Autor: Mill. emend Richens Čeleď: Ulmaceae-jilmovité Rod: Ulmus Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Ulmus carpinifolia, Ulmus campestris, Ulmus coritana, Ulmus corylifolia, Ulmus discolor, Ulmus diversifolia, Ulmus foliacea, Ulmus glabra, Ulmus nitens, Ulmus surculosa var. glabra
Popis: mohutně a široce nepravidelně rozložitý, malebný strom, ve spodní části koruny částečně převisající větve, výška do 30–40 m, někdy jsou to jen keře, borka v mládí víceméně hladká, šedohnědá, posléze šikmo i podélně rozpraskaná, letorosty nejčastěji lysé, tenké, pupeny vejcovitě kuželovité, 3–5 mm; listy nejčastěji 4–10 cm dlouhé, šikmo oválné, eliptické, obvejčité, obkopinaté až téměř okrouhlé, svrchu nejčastěji hladké a lesklé, naspodu lysé, v úhlech žilek chloupkaté, 1–2× zubaté, báze nestejná, ouška na bázi nepřekrývají řapík a sama sebe, (7–)10–17 párů žilek, řapíky 5–15 mm dlouhé, nejčastěji chlupaté; květy v hustých svazečcích, okvětní lístky 4–6, jsou 2–3 mm dlouhé, semeníky lysé, tyčinek 4–5, kvete v III–IV před rašením listů; plody eliptické až obvejčité až okrouhlé, 10–20 mm dlouhé, báze klínovitá, semenné pouzdro posunuto k hornímu okraji křídla; střední a jižní Evropa, severozápadní Afrika, Írán, Turecko, Kavkaz			Poznámka: Má velkou schopnost snášet zástin. Zastíněné listy jsou rozloženy tak, aby se nepřekrývaly, ve stáří potřebuje světla více. V požadavcích na vláhu známe dva ekotypy, lužní a stepní. V jižní Evropě se jako keř udrží se suchomilnou vegetací na půdách, které vyschnou a na kámen ztvrdnou; může pak v létě shodit listy, přejít do stadia klidu a vytvoří tak dva letokruhy. Má vysoké nároky na minerální bohatost půdy. Silnými mrazy bývá poškozován, Nikdy netvoří čisté porosty. Na našem území roste do výšek kolem 500 m. Dožívá se 300–500 let, stromy začínají plodit mezi 20–30. rokem. Z našich druhů má dřevo nejtrvanlivější, v minulosti používáno jako stavební (lodě a vodní stavby) a kolářský materiál. Dnes je oblíben v nábytkářství, jak při výrobě dýh, tak ohýbaného nábytku. Lesnicky použitelný pro obnovu v lužních lesích, je však nejvíce napadán grafiózou. Ta přišla ve 2 vlnách, ve 20. létech minulého století a pak katastrofální v 60–80 létech; v roce 1975 zjištěno, že místy vyhynulo až 98% těchto jilmů. V současné době je tento druh vzácností.
Zóna: 5	Zdroje: 111, 118, 136, 156
Seznam souvisejících obrázků: 2006.02.25    borka (Praha - Hostivař) 2012.08.29    habitus (L4725) (Čimelice, zámecký park) (E88) 2012.09.06    habitus (L5029) (Holešov, zámecký park) (E93) 2012.09.06    kmen (L5029) (Holešov, zámecký park) (E93) 2012.09.06    kmen a větve (L5029) (Holešov, zámecký park) (E93) 2005.05.08    listy (L82) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) 2006    scan (L2174) (Choceň, park) (E32)
Seznam lokalizovaných exemplářů: zdroj lokalita souřadnice     KH Bělá pod Bezdězem (STČ) -   KH Benátky nad Jizerou (STČ) -   KH Bernartice (SM) -   KH Běstvina (VČ) -   KH Bílé Poličany (VČ) -   KH Bílina (SČ) -   KH Bor u Tachova (ZČ) -   KH Boskovice (JM) -   KH Brandýs nad Labem (STČ) -   KH Brantice (SM) -   KH Březina u Rokycan (ZČ) -   KH Březno (STČ) -   KH Brodek u Prostějova (JM) -   KH Bučovice (JM) -   KH Budyně nad Ohří (SČ) -   KH Býchory (STČ) -   KH Čechy pod Kosířem (JM) -   KH Černá Hora (JM) -   KH Červený Hrádek u Jirkova (SČ) -   KH Červený Hrádek u Sedlčan (STČ) -   KH Český Dub (SČ) -   KH Český Krumlov (JČ) -   KH Český Krumlov (JČ) -   PH Choceň 290 metrů n.m., 49°59'46.3'' sev. šířky, 16°13'21.2'' vých. délky KH Choceň (VČ) -   KH Chodová Planá (ZČ) -   KH Choltice (VČ) -   KH Chotoviny (JČ) -   KH Chrast (VČ) -   KH Chudobín (SM) -   KH Chýše (ZČ) -   KH Čihadla (STČ) -   KH Čimelice (JČ) -   KH Citoliby (SČ) -   KH Cítov (SM) -   KH Čížkovice u Lovosic (SČ) -   KH Defurovy Lažany (ZČ) -   KH Diana (ZČ) -   KH Diváky (JM) -   KH Dobřenice (VČ) -   KH Doksy (SČ) -   KH Dolní Beřkovice (STČ) -   KH Dolní Dlouhá Loučka (SM) -   KH Dolní Rožínka (JM) -   KH Doloplazy (JM) -   KH Drhovle (JČ) -   KH Dřínov (JM) -   KH Fulnek (SM) -   KH Grabštejn (SČ) -   KH Hluboká nad Vltavou (JČ) -   KH Hlušice (VČ) -   KH Holešov (JM) -   KH Horní Kralovice (VČ) -   KH Horní Moštěnice (SM) -   KH Hořovice, nový zámek (STČ) -   KH Hošťálkovy (SM) -   KH Hradec u Opavy (SM) -   KH Hrádek u Sušice (ZČ) -   KH Hranice na Moravě (SM) -   KH Jaroměřice nad Rokytnou (JM) -   KH Jaroslavice u Znojma (JM) -   KH Javorník ve Slezsku (SM) -   KH Jevišovice – nový zámek (JM) -   KH Jílové u Děčína (SČ) -   KH Jirny (STČ) -   KH Jistebnice (JČ) -   KH Kamenice nad Lipou (JČ) -   KH Kardašova Řečice (JČ) -   KH Karlova Koruna (VČ) -   KH Klášterec nad Ohří (SČ) -   KH Klimkovice (SM) -   KH Kolinec (ZČ) -   KH Koloděje u Prahy (STČ) -   KH Kosova Hora (STČ) -   KH Kostelec nad Orlicí (VČ) -   PH Královská obora – Stromovka (Praha) 185 metrů n.m., 50°06'23.1'' sev. šířky, 14°25'21.9'' vých. délky KH Krásné Březno (SČ) -   KH Krásný Dvůr u Podbořan (SČ) -   KH Kravaře (SM) -   KH Kravsko (JM) -   KH Křimice (ZČ) -   KH Křižanov (JM) -   KH Kroměříž – Květná zahrada (JM) -   KH Kroměříž – zámek (JM) -   PP Kroměříž – zámek (JM) 184 metrů n.m., 49°18'2,268'' sev. šířky, 17°23'49,146'' vých. délky KH Kunín (SM) -   KH Kunratice u Prahy (STČ) -   KH Kunštát na Moravě (JM) -   KH Kvasice (JM) -   KH Laškov (JM) -   KH Lázně Kynžvart (ZČ) -   KH Lechovice (JM) -   KH Lednice (JM) -   KH Lešná (JM) -   KH Letovice (JM) -   KH Liberec (SČ) -   KH Liblice (STČ) -   KH Libochovice (SČ) -   KH Litultovice (SM) -   KH Loděnice (SM) -   KH Lukavec u Pacova (JČ) -   KH Lysá nad Labem (STČ) -   KH Maleč (VČ) -   KH Malhotice (SM) -   KH Maštov (SČ) -   KH Medlešice (VČ) -   KH Měšice u Prahy (STČ) -   KH Mikulov (JM) -   KH Milotice (JM) -   KH Mlýnce (SČ) -   KH Mníšek pod Brdy (STČ) -   KH Moravec (JM) -   KH Moravské Budějovice (JM) -   KH Moravský Krumlov (JM) -   KH Morkovice (JM) -   KH Náměšť nad Oslavou (JM) -   KH Nečtiny (ZČ) -   KH Nelahozeves (STČ) -   KH Neplachovice (SM) -   KH Nižbor (STČ) -   KH Nové Dvory (STČ) -   KH Nové Hvězdlice (JM) -   KH Nový Hrad u Loun (SČ) -   KH Ohrada (JČ) -   KH Orlík (JČ) -   KH Osek (JČ) -   KH Oslavany (JM) -   KH Otín (ZČ) -   KH Pačlavice (JM) -   KH Pacov (JČ) -   KH Pavlovice – Prusínky (SM) -   KH Peruc (SČ) -   KH Petrohrad (SČ) -   KH Ploskovice (SČ) -   KH Poběžovice (ZČ) -   KH Pohansko (JM) -   KH Poruba (SM) -   KH Přerov nad Labem (STČ) -   KH Ptenín (ZČ) -   KH Radešín (JM) -   KH Radim (STČ) -   KH Raduň (SM) -   KH Rokytnice u Přerova (SM) -   KH Roudnice nad Labem (SČ) -   KH Šilhéřovice (SM) -   KH Široké Třebčice (SČ) -   KH Skalice (JM) -   KH Skalička (SM) -   KH Skalička (SM) -   KH Slavkov u Brna (JM) -   KH Šluknov (SČ) -   KH Smečno (STČ) -   KH Smidary (VČ) -   KH Smilkov (STČ) -   KH Soběsuky (SČ) -   KH Sokolnice (JM) -   KH Sokolov–Falknov (ZČ) -   KH Soutice (STČ) -   KH Spálené Poříčí (ZČ) -   KH Stéblovice (SM) -   KH Štěkeň (JČ) -   KH Štemberk u Rumburka (SČ) -   KH Štěpánov (VČ) -   KH Strážnice (JM) -   KH Strkov (JČ) -   KH Stvolínky (SČ) -   KH Suchomasty (STČ) -   KH Sychrov (SČ) -   KH Tažovice (JČ) -   KH Tloskov (STČ) -   KH Tovačov (SM) -   KH Třebnice (STČ) -   KH Třeboň (JČ) -   KH Trmice (SČ) -   KH Tulešice (JM) -   KH Uherský Brod (JM) -   KH Valašské Meziříčí – Krasno (SM) -   KH Valeč (ZČ) -   KH Valtice (JM) -   KH Velké Opatovice (JM) -   KH Velký Týnec (SM) -   KH Veltrusy (STČ) -   KH Věž (VČ) -   KH Višňové (JM) -   KH Vlčí Pole (VČ) -   KH Vrchlabí (VČ) -   KH Vrchotovy Janovice (STČ) -   KH Všechovice (SM) -   KH Vsetín (SM) -   KH Výšovice (JM) -   KH Zahrádky u České Lípy (SČ) -   KH Zákupy (SČ) -   KH Zámrsk (VČ) -   KH Zdechovice (VČ) -   KH Zelená Hora (ZČ) -   KH Žerotín (SM) -   KH Židlochovice (JM) -   KH Žireč (VČ) -   KH Zlín (JM) -   KH Zvíkovec (ZČ) -
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:   Ulmus minor 'Cornubiensis', stromovitý typ s krátkým, podsaditějším kmenem a široce sloupovitou korunou, přísně vystoupavé větve, obrys...   Ulmus minor 'Dampieri', velmi úzká kuželovitá forma, nakonec je ale širší; listy kadeřavé, na krátkých výhonech nahloučené, široc...   Ulmus minor 'Dicksonii', vzrůst strnule vzpřímený; podobný Ulmus minor 'Cornubiensis', ale listy zlatožluté, až do podzimu dobře vybarve...   Ulmus minor 'Gracilis', stromek s hustě vejcovitou, pravidelně stavěnou korunou a štíhlým kmenem, výška do 5 m   Ulmus minor 'Hoersholm', strom s poměrně pravidelnou, kulovitě vejcovitou korunou, dosti hustou, výška do 20 m, větve na špicích lehce p...   Ulmus minor 'Koopmannii', stromek s hustě vejcovitou, pravidelně stavěnou korunou a štíhlým kmenem, výška do 5 m, podobný Ulmus minor 'U...   Ulmus minor 'Myrtifolia', listy až 50 mm, vejčité až kosočtverečné, drsné a obvykle pilovité, trochu pýřité   Ulmus minor 'Pendula', strom s protáhle kulovitou korunou a větvemi krátce obloukovitě polopřevislými, výška do 25 m, výhony tenké; ...   Ulmus minor 'Propendens', široce polokulovitý, k zemi zavětvený keř, větévky obloukovitě převislé, výška okolo 5 m, větévky korkovit...   Ulmus minor 'Purpurascens', listy podobné Ulmus minor 'Myrtifolia', ale načervenalé   Ulmus minor 'Purpurea', listy 5–6 cm dlouhé, tmavě červené a pak zelené; středně velké stromy s rozkladitými větvemi, mladé výhon...   Ulmus minor 'Rueppellii', stromek s kulovitě stavěnou korunou a někdy níže rozvětveným kmenem, výška do 5 m, velmi podobný Ulmus minor ...   Ulmus minor 'Sarniensis', stromovitý typ s krátkým, podsaditějším kmenem a široce sloupovitou korunou, přísně vystoupavé větve, obrys...   Ulmus minor 'Umbraculifera Gracilis', velmi podobný Ulmus minor 'Umbraculifera', ale vzrůst trochu více okrouhlejší, větévky tenčí a listy menší   Ulmus minor 'Umbraculifera', stromek s kulovitě stavěnou korunou a někdy níže rozvětveným kmenem, výška do 5 m, větévky tenké, v mládí...   Ulmus minor 'Vada', má velmi dobrou odolnost vůči grafióze; vzpřímené, dost štíhlé, asi 15–20 m vysoké; listy tmavě zelené, z... Ulmus minor 'Variegata', velké keře, někdy středně velké stromy asi 5 m vysoké nebo vyšší; listy silně šedavě bíle či bíle tečko...   Ulmus minor 'Webbiana', stromovitý typ s krátkým, podsaditějším kmenem a široce sloupovitou korunou, přísně vystoupavé větve, obrys... Ulmus minor 'Wredei', jako Ulmus minor 'Dampieri', ale listy zlatožluté; menší až středně velký strom, velikost 8–15 × 4–8 m, kor...   Ulmus minor var. italica, velký strom, podobný původnímu druhu, ale listy kožovitější, s 14–18 páry žilek, naspodu celé lysé až na ...   Ulmus minor var. suberosa, nepravidelně protáhle vzpřímený keř až strom, má nestejně řídký obrys, výška okolo 5 m, větévky silně k...
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli. Opište prosím kód
Komentáře: 2017-06-26 Exempláře U. minor v zámeckých parcích Červený Hrádek u Jirkova a Klášterec nad Ohří již nerostou. I. Novák 2017-02-15 Exemplář U. minor cv. Wredei v zámeckém parku Červený Hrádek u Jirkova již neroste. I. Novák