pruh

Ligustrum vulgare
ptačí zob obecný
Autor: L.
Čeleď: Oleaceae-olivovité
Rod: Ligustrum
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma:
Popis: opadavý či poloopadavý, vzdušně rozložitý a široký keř, větve obloukovitě rozkleslé, 2–3(–5) m vysoký, letorosty pýřité až lysé, spodní větve snadno kořenují; listy podlouhle (ob)vejčité až (podlouhle) kopinaté, někdy široce eliptické nebo vzácně téměř oválné, 20–70 × 5–20 mm velké, svrchu tmavozelené, naspodu žlutozelené a oboustranně lysé, oba konce zúžené, nebo vrcholek někdy téměř zaoblený, lehce podvinuté, pozdě opadavé, na podzim listí černá, řapíky jsou 3–10 mm dlouhé; květy v 3–9 cm dlouhých, chlupatých latách, žlutobílé až bílé, nepříjemně silně vonné, 4–6 mm délka, kalich 0.5 mm dlouhý, lysý, korunní trubka víceméně stejně dlouhá jako cípy, prašníky nepřesahují korunní cípy, nitky jsou asi poloviční délky korunních laloků, listence úzce kopinaté, kvete v VI–VII; plody velikosti hrachu, leskle černé, 6–8 mm široké, kulovité až (ob)vejcovité, dužnina purpurově červenofialová; Evropa, severní Afrika, Malá Asie, KavkazPoznámka: Snáší zastínění, vyskytuje se často jako podrostový keř teplých smíšených lesů, v zástinu kvete málo a šíří se intenzívně kořenovými výmladky, je teplomilný. Roste na výslunných a nejčastěji vápencových stráních nebo v křovinách. Roste na rozmanitých podkladech, ale vyhýbá se suchým a kyselým půdám. Snese znečištěné ovzduší a je odolný proti okusu. U nás je zastoupen ve světlých a křovinatých smíšených lesích, bučinách, pobřežních houštinách. V jeho pletivech byl zjištěn glykosid ligustrin. Ve Spojených státech byly zaznamenány otravy koní po požití většího množství ptačího zobu a není vyloučeno, že bobule by mohly být nebezpečné malým dětem. Ptákům neškodí, ti se ostatně starají o jeho rozšiřování. Je snad nejlepší dřevinou na živé ploty, zvláště tvarované. Pravděpodobně proto byl záhy dovezen do Nového světa. Dnes je ve východních státech USA zdomácnělý. Velmi dobře kořenuje z řízků, dá se snadno sestřihávat. Využíván také při tvorbě ochranných lesních pásů. Medonosná dřevina. Dřevo je velmi pevné, těžké a tvrdé, dříve využíváno v řezbářství. Šťávou z plodů se dříve přibarvovalo víno, používala se i k barvení tkanin.
Zóna: 4Zdroje: 111, 136, 156, 259
Seznam souvisejících obrázků:

2007.05.11   bonsai (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
?   scan (BZ SOU a SOŠ Pod Táborem, Praha) (A12)
Seznam lokalizovaných exemplářů:

zdroj lokalita souřadnice    
KHAhníkov (SČ)- 
KHBechyně (JČ)- 
KHBěhařov (ZČ)- 
KHBěšiny (ZČ)- 
KHBěstvina (VČ)- 
KHBezděkov (ZČ)- 
KHBílá Voda (SM)- 
KHBílé Poličany (VČ)- 
KHBílina (SČ)- 
KHBlansko (JM)- 
KHBludov (SM)- 
KHBor u Tachova (ZČ)- 
KHBoskovice (JM)- 
KHBrandýs nad Labem (STČ)- 
KHBranky (SM)- 
KHBřežany u Znojma (JM)- 
KHBřeznice (STČ)- 
KHBruntál (SM)- 
KHBuchlovice (JM)- 
KHBudeč (JM)- 
KHBudeničky (STČ)- 
KHBudíškovice (JČ)- 
KHBudislav (JČ)- 
KHBudkov (JM)- 
KHBuková (STČ)- 
KHBýchory (STČ)- 
KHByšice (STČ)- 
KHBystré u Poličky (VČ)- 
KHČastolovice (VČ)- 
KHČechy pod Kosířem (JM)- 
KHČekyně (SM)- 
KHČerná Hora (JM)- 
KHČerná Voda ve Slezsku (SM)- 
KHČerníkovice (VČ)- 
KHČervená Lhota (JČ)- 
KHČervený Dvůr (JČ)- 
KHČervený Hrádek u Jirkova (SČ)- 
KHČervený Hrádek u Sedlčan (STČ)- 
KHČeský Krumlov (JČ)- 
KHChlum u Třeboně (JČ)- 
KHChoceň (VČ)- 
KHChodová Planá (ZČ)- 
KHChotoviny (JČ)- 
KHChrast (VČ)- 
KHChudenice, americká zahrada (ZČ)- 
KHChudobín (SM)- 
KHČimelice (JČ)- 
KHDalešice (JM)- 
KHDětenice (VČ)- 
KHDobřenice (VČ)- 
KHDobroslavice (SM)- 
KHDoksy (SČ)- 
KHDolní Benešov (SM)- 
KHDolní Beřkovice (STČ)- 
KHDolní Břežany (STČ)- 
KHDolní Rožínka (JM)- 
KHDolní Životice (SM)- 
KHDoloplazy (JM)- 
KHFilipov (STČ)- 
KHFrýdlant v Čechách (SČ)- 
KHFulnek (SM)- 
KHGolčův Jeníkov (VČ)- 
KHHeřmanův Městec (VČ)- 
KHHluboká nad Vltavou (JČ)- 
KHHluboš (STČ)- 
KHHodkov (STČ)- 
KHHorky nad Jizerou (STČ)- 
KHHorní Moštěnice (SM)- 
KHHořovice, starý zámek (STČ)- 
KHHoršovský Týn (ZČ)- 
KHHradec u Opavy (SM)- 
KHHrádek u Nechanic (VČ)- 
KHHrádek u Sušice (ZČ)- 
KHHradiště u Blovic (ZČ)- 
KHHranice na Moravě (SM)- 
KHHumprecht (VČ)- 
KHJablonné v Podještědí (SČ)- 
KHJaroměřice nad Rokytnou (JM)- 
KHJavorník ve Slezsku (SM)- 
KHJemnice (JM)- 
KHJevišovice – nový zámek (JM)- 
KHJičíněves (VČ)- 
KHJindice (STČ)- 
KHJinošov (JM)- 
KHJirny (STČ)- 
KHKačina (STČ)- 
KHKamenice (STČ)- 
KHKamenice (VČ)- 
KHKarlova Koruna (VČ)- 
KHKelč (SM)- 
KHKlášter – Vilémov (VČ)- 
KHKlášterec nad Ohří (SČ)- 
KHKolešovice (SČ)- 
KHKomorní Hrádek (STČ)- 
KHKonopiště (STČ)- 
KHKošátky (STČ)- 
KHKosmonosy (STČ)- 
KHKostelec u Liběchova (STČ)- 
KHKostrčany (ZČ)- 
KHKout na Šumavě (ZČ)- 
KHKozel (ZČ)- 
KHKrásný Dvůr u Podbořan (SČ)- 
KHKravaře (SM)- 
KHKravsko (JM)- 
KHKřinec (STČ)- 
KHKroměříž – zámek (JM)- 
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'19,933'' sev. šířky, 17°23'15,068'' vých. délky
KHKuks (VČ)- 
KHKunratice u Prahy (STČ)- 
KHKvasice (JM)- 
KHKvítkův Dvůr (JČ)- 
KHLázně Kynžvart (ZČ)- 
KHLčovice (JČ)- 
KHLednice (JM)- 
KHLemberk (SČ)- 
KHLešná (JM)- 
KHLešná u Valašského Meziříčí (SM)- 
KHLetohrad (VČ)- 
KHLetovice (JM)- 
KHLibějovice (JČ)- 
KHLiberec (SČ)- 
KHLiblice (STČ)- 
KHLinhartovy (SM)- 
KHLiteň (STČ)- 
KHLitenčice (JM)- 
KHLitultovice (SM)- 
KHLochovice (STČ)- 
KHLoděnice (SM)- 
KHLojovice (STČ)- 
KHLomnice u Tišnova (JM)- 
KHLoučeň (STČ)- 
KHLoučná nad Desnou (SM)- 
KHLuka nad Jihlavou (JM)- 
KHLukavec u Pacova (JČ)- 
KHLuštěnice (STČ)- 
KHLužany u Přeštic (ZČ)- 
KHLužec (SČ)- 
KHLužice u Tušimic (SČ)- 
KHLysá nad Labem (STČ)- 
KHMerklín (ZČ)- 
KHMěšice u Prahy (STČ)- 
KHMěsto Albrechtice (SM)- 
KHMilešov (SČ)- 
KHMiletín (VČ)- 
KHMimoň (SČ)- 
KHMladecko (SM)- 
KHMnichovo Hradiště (STČ)- 
KHMolitorov (STČ)- 
KHMoravská Třebová (VČ)- 
KHMoravské Budějovice (JM)- 
KHMoravský Krumlov (JM)- 
KHNačeradec (STČ)- 
KHNáchod (VČ)- 
KHNáměšť na Hané (SM)- 
KHNáměšť nad Oslavou (JM)- 
KHNapajedla (JM)- 
KHNečtiny (ZČ)- 
KHNelahozeves (STČ)- 
KHNemyšl (STČ)- 
KHNeplachovice (SM)- 
KHNeústupov (STČ)- 
KHNové Dvory (STČ)- 
KHNové Hrady (VČ)- 
KHNové Zámky – Nesovice (JM)- 
KHNový Hrad u Loun (SČ)- 
KHObříství (STČ)- 
KHOrlík (JČ)- 
KHOrlová (SM)- 
KHOsek (JČ)- 
KHOselce (ZČ)- 
KHOsov (STČ)- 
KHOstrov nad Ohří (ZČ)- 
KHOtín (ZČ)- 
KHPačlavice (JM)- 
KHPanenské Břežany, nový zámek (STČ)- 
KHPaskov (SM)- 
KHPavlovice – Prusínky (SM)- 
KHPelhřimov (JČ)- 
KHPetrohrad (SČ)- 
KHPloskovice (SČ)- 
KHPotštejn (VČ)- 
KHPozořice (JM)- 
KHPřerov nad Labem (STČ)- 
KHPřibyslav (VČ)- 
KHProtivín (JČ)- 
KHRačice (JM)- 
KHRadenín (JČ)- 
KHRaduň (SM)- 
KHRájec nad Svitavou (JM)- 
KHRataje nad Sázavou (STČ)- 
KHRatibořice (VČ)- 
KHRatměřice (STČ)- 
KHŘíkovice (SM)- 
KHRoudnice nad Labem (SČ)- 
KHRtišovice (STČ)- 
KHRychnov nad Kněžnou (VČ)- 
KHŠebetov (JM)- 
KHSemily (VČ)- 
KHŠilhéřovice (SM)- 
KHŠkvořetice (JČ)- 
KHSlatiňany (VČ)- 
KHSlavičín (JM)- 
KHSlavkov u Brna (JM)- 
KHSmečno (STČ)- 
KHSmidary (VČ)- 
KHSmilkov (STČ)- 
KHSmiřice (VČ)- 
KHSokolov–Falknov (ZČ)- 
KHSoutice (STČ)- 
KHSpálené Poříčí (ZČ)- 
KHStěbořice (SM)- 
KHŠtěkeň (JČ)- 
KHŠtemplovec (SM)- 
KHŠtěpánov (VČ)- 
KHŠternberk (SM)- 
KHŠtiřín (STČ)- 
KHStračov (VČ)- 
KHStránov (STČ)- 
KHStřela (JČ)- 
KHSvatý Hubert u Jesenice (SČ)- 
KHSvatý Jan pod Skalou (STČ)- 
KHSvětlá nad Sázavou (VČ)- 
KHSvojkov (SČ)- 
KHTavíkovice (JM)- 
KHTěchobuz (JČ)- 
KHTloskov (STČ)- 
KHTochovice (STČ)- 
KHTřeboň (JČ)- 
KHTřemošnice (VČ)- 
KHTrhanov (ZČ)- 
KHTrmice (SČ)- 
KHTrnová (STČ)- 
KHTučapy (JČ)- 
KHTulešice (JM)- 
KHUherčice (JM)- 
KHUherský Brod (JM)- 
KHUherský Ostroh (JM)- 
KHUhříněves (STČ)- 
KHÚlice (ZČ)- 
KHValtice (JM)- 
KHVelké Březno, nový zámek (SČ)- 
KHVelké Březno, starý zámek (SČ)- 
KHVelké Heraltice (SM)- 
KHVelké Hoštice (SM)- 
KHVelké Losiny (SM)- 
KHVeltrusy (STČ)- 
KHVišňové (JM)- 
KHVizovice (JM)- 
KHVlašim (STČ)- 
KHVlčí kopec (JM)- 
KHVlčkovice (STČ)- 
KHVráž u Písku (JČ)- 
KHVyklantice (JČ)- 
KHŽádlovice (SM)- 
KHZahrádky u České Lípy (SČ)- 
KHZákupy (SČ)- 
KHZámeček (VČ)- 
KHZborovice (JM)- 
KHŽdánice (JM)- 
KHŽďár nad Sázavou (JM)- 
KHŽerotín (SM)- 
KHŽidlochovice (JM)- 
KHŽinkovy (ZČ)- 
KHŽireč (VČ)- 
KHZlín (JM)- 
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

 
Ligustrum vulgare 'Argenteovariegatum', listy bíle skvrnité, obvyklé velikosti
 
Ligustrum vulgare 'Atrovirens', nepříliš široce přísně vystoupavý keř, okolo 3 m, postranní výhony krátké a odstálé; listy tmavě zelené...
 
Ligustrum vulgare 'Aureovariegatum', široké a vzpřímené keře vysoké až 250 cm; listy až 9 cm dlouhé, podlouhlé až obvejčité, žlutě skvrnité ...
Ligustrum vulgare 'Aureum', listová čepel rozpíjivě žlutě zbarvená
 
Ligustrum vulgare 'Auriflorum', listy často poněkud okrouhlé; květy špinavě žluté
 
Ligustrum vulgare 'Buxifolium', listy poloopadavé, vejčité, 1–3 cm dlouhé
 
Ligustrum vulgare 'Cheyenne', výška až 150 cm; listy jemné a tmavě zelené; květy malé a bílé; velmi odolný
Ligustrum vulgare 'Chlorocarpum', plod žlutozelený, kulatý
 
Ligustrum vulgare 'Densiflorum', nepříliš široce přísně vystoupavý keř, výška 1–1.5 m; květy velmi hustě nahloučené; plody zelenavě žl...
 
Ligustrum vulgare 'Glaucum', listy matně zelené, nepatrně bělavě lemované, na dlouhých výhonech 5–6 cm dlouhé, jinak mnohem menší
 
Ligustrum vulgare 'Insulense', listy světle zelené až žlutozelené, úzce kopinaté, 5–10 cm dlouhé, zašpičatělé, převisající; letorosty ...
 
Ligustrum vulgare 'Laurifolium', nepříliš široce přísně vystoupavý a hustě větvený keř až 4 m vysoký; listy poloopadavé, tmavě zelené, v...
 
Ligustrum vulgare 'Leucocarpum', plody kulaté, bílé až bílozelené
Ligustrum vulgare 'Lodense', keř vysoký do 50 cm, hustý; listy tmavě zelené, poloopadavé, v zimě bronzově nahnědlé, úzce eliptické, 3–5...
 
Ligustrum vulgare 'Microphyllum', listy jen 8–15 × 6–8 mm velké
 
Ligustrum vulgare 'Pendulum', větévky odstávají a převisají
 
Ligustrum vulgare 'Pyramidale', nepříliš široce přísně vystoupavý keř, habitus kompaktní a bohatě větvený, 100–150 cm vysoký, postranní...
 
Ligustrum vulgare 'Rupicolum', vzrůst trpasličí; listy užší a tužší než má původní druh
 
Ligustrum vulgare 'Straight Talk', rostliny asi 300–360 × 60 cm velké, výrazně sloupovité; listy tmavě zelené; Z4
 
Ligustrum vulgare 'Triphyllum', listy v přeslenech po 3
 
Ligustrum vulgare 'Xanthocarpum', plod jasně a čistě žlutý
 
Ligustrum vulgare var. italicum, nepříliš široce přísně vystoupavý keř, okolo 3 m vysoký; listy světle zelené, kopinaté, velmi dlouho vytrv...
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře: