pruh

Alnus glutinosa
olše lepkavá
Autor: (L.) Gaertn.
Čeleď: Betulaceae-břízovité
Rod: Alnus
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Alnus alnus, Alnus communis, Alnus rotundifolia, Alnus vulgaris, Betula alnus var. glutinosa, Betula glutinosa
Popis: strom často vícekmenný, až 25(–35) m vysoký, koruna řidší, podlouhle vejcovitá až jehlancovitá, borka hnědočerná či tmavohnědá, letorosty lepkavé, lysé nebo roztroušeně pýřité, pupeny jsou stopkaté, obvejcovité, červenohnědé, tupé či přišpičatělé, lepkavé, kryté 2 šupinami; listy téměř okrouhlé, široce obvejčité nebo okrouhle obvejčité, 3–10 × 3–7 cm velké, hrubě 2× pilovité, vpředu tupé nebo mělce vykrojené, leskle tmavě zelené, naspodu lysé až řídce pýřité, 3–8 párů postranních žilek, báze obvykle široce klínovitá, listy na podzim opadávají zelené a na zemi černají, mladé listy jsou lepkavé, řapíky 1–2 cm dlouhé; samčí jehnědy po 2–5 a jsou 4–13 cm dlouhé, na stopkách 8–12 mm, okvětí 3–6četné, tyčinky 4, prašníky žluté, samičí jehnědy po 2–5 a 5–10 cm dlouhé, (široce) vejcovité a stopkaté, po opylení dřevnatí, blizny červené, kvete v III–IV; šištice vejcovité až téměř kulovité či elipsoidní, 8–25 × 10–15 mm velké, po 3–5, dlouze stopkaté, plody jsou drobné nažky s úzkým blanitým křídlem, červenavě hnědé, zploštělé; Evropa, severní Afrika, Kavkaz a západní SibiřPoznámka: Plodnost u jedinců na volném prostranství se dostavuje asi po 10–12 letech, plodí každoročně. Šištice vytrvávají na stromě 1–2 sezóny. Je krátkověká, do 100 let, jen výjimečně se dožívá 200 let. Kořenový systém je velmi závislý na výšce spodní vody. Stagnující voda při půdním povrchu má za následek ploše rozvinuté kořeny, jinak je kořenový systém srdčitý. Na drobných postranních kořenech tvoří bakteriální hlízky, umožňující přijímat vzdušný dusík. Chůdovité kořeny nejsou na bažinách zvláštností, semenáček často vyklíčí na padlém kmeni. Na světlo je méně náročná než olše šedá. Potřebuje vlhká až zamokřená stanoviště, roste i na chudších stanovištích, lze využít při rekultivacích, snáší dobře řez, možno ji tvarovat do živých stěn. Na posypovou sůl reaguje citlivě, stejně tak na zadlážděné plochy. Ve městech poškozuje kořeny podpovrchové konstrukce, roste rychle, ale je krátkověká. Pyl je silně alergenní. Je dost náročná na světlo, jen v mládí přizpůsobená zastínění, má maximální nároky na vláhu v půdě a vyskytuje se i na stanovištích s hladinou půdní vody trvale na povrchu. Záplavy jí nevadí, v době růstu je ale snese jen asi 14 dní. Špatně snáší výkyvy spodní vody. Nesnáší půdy kyselé, je značně odolná ke klimatickým výkyvům. Je to typický představitel pobřežní vegetace naší přírody, na březích vod, tůní, rybníků a slepých ramen. Na našem území roztroušeně od nížin do nižších horských poloh. Užívá se ke zpevňování břehů a jiným melioračním pracím. Olšové dřevo je sice křehké a lámavé, snadno zpuchří a brzy se kazí, pokud je však trvale pod vodou, brzy zčerná a ztvrdne a je téměř nezničitelné, podobně jako dubové, protože obsahuje hodně tříslovin. Je lehké, měkké, dobře štípatelné. Možné využití je při výrobě překližek, rámů, lišt a zápalek, používá se v soustružnictví. Listy a kůra obsahují třísloviny a antrachinony, působí svíravě a protiprůjmově; lidové léčitelství ji ordinovalo i při horečkách a nemocech z nachlazení. Nálev z listů vně působí hojivě na vředy a rozpraskané bradavky kojících žen. Stromy poskytují také ranou pastvu včelám. Kůra obsahuje 5–9% taninu, červený pigment, emodin, alnulin apod. Listy obsahují salicin, populin, alkaloid glutanol a glutinel. V olšinách vytváří přídatné kořeny podobné chůdovým kořenům některých tropických dřevin. Je pro zahradnické účely zajímavá kromě možnosti vysazování na podmáčené půdy také řadou atraktivních kultivarů, v mnoha případech spíše keřovitého rázu. Dříve se olšová kůra vkládala společně se železem do vody, tmavou tekutinu, která po několika dnech vznikla, se černily kůže. Také spadané listy se pod vodou zbarvují černě, dřevo ve vodě tvrdne a odolává hnilobě, například při stavbě Benátek byly vedle dubových kůlů použity nespočetné olšové kůly. Stejně jako jiné kůry nebo rostlinné části s tříslovinami je také kůra olše vhodná pro odvar, který má zklidňující účinky na sliznice a na bolesti. Při bolestech v krku a při kataru hrtanu se odvar používá ke kloktání, při zánětu dásní k vyplachování úst. Lázeň s listy olše má pomáhat proti mastné a nečisté kůži, nálev se také doporučuje také po umytí mastných vlasů ke konečnému oplachování vlasů.
Zóna: 3Zdroje: 111, 136, 156, 246, 402, 407, 1064
Seznam souvisejících obrázků:

2006.09.14   habitus (areál a okolí Krajinné výstavy bez hranic u řeky Ohře, Cheb) (C44a)
2005.07.13   habitus (Častolovice, zámecký park) (E10)
2005.07.13   habitus (Častolovice, zámecký park) (E10)
2006.07.06   habitus (Dendrologická zahrada Průhonice) (D1)
2007.11.01   habitus (Dendrologická zahrada Průhonice) (D1)
2004.09.30   habitus (Kamenice a okolí, Praha - východ) (X8)
2012.05.19   habitus (Kamenice, okr. Praha východ) (X8)
2005.07.15   habitus (Konopiště, zámecký park) (E11)
2006.09.15   habitus (Krajinná výstava bez hranic, Marktredwitz, Německo) (X24)
2011.10.28   habitus (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2005.09.20   habitus (L1114) (Kopidlno, zámecký park) (E17)
2005.09.20   habitus (L1127) (Kopidlno, zámecký park) (E17)
2005.10.11   habitus (L1172) (Opočno, zámecký park) (E19)
2005.04.20   habitus (L1335) (Smetanovy sady, Olomouc) (C3)
2006.09.02   habitus (L1743) (park Na Jezerce, Praha) (C40)
2006.09.05   habitus (L1806) (Dolní Počernice, Praha) (E28)
2006.09.05   habitus (L1806) (Dolní Počernice, Praha) (E28)
2006.09.13   habitus (L1910) (Žehušice, zámecký park) (E30)
2007.08.16   habitus (L2264) (Horšovský Týn, zámecký park) (E35)
2012.06.16   habitus (L2267) (Horšovský Týn, zámecký park) (E35)
2011.10.02   habitus (L2407) (Tloskov, zámecký park) (E45)
2011.10.02   habitus (L2487) (Jemniště, zámecký park) (E49)
2011.10.08   habitus (L2593) (Světlá nad Sázavou, zámecký park) (E51)
2011.10.16   habitus (L2678) (Chyše, zámecký park) (E53)
2011.10.28   habitus (L2807) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2011.10.28   habitus (L2807) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2011.10.28   habitus (L2807) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2012.05.08   habitus (L3351) (Březnice, zámecký park) (E63)
2012.08.29   habitus (L4676) (Blatná, zámecký park) (E87)
2012.08.29   habitus (L4676) (Blatná, zámecký park) (E87)
2005.10.11   habitus (Opočno, zámecký park) (E19)
2012.11.03   habitus po opadu (L3351) (Březnice, zámecký park) (E63)
2006.09.05   kmen (L1806) (Dolní Počernice, Praha) (E28)
2011.10.08   kmen (L2593) (Světlá nad Sázavou, zámecký park) (E51)
2011.10.28   kmen (L2807) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2012.08.29   kmen (L4676) (Blatná, zámecký park) (E87)
2012.08.29   kmen a větve (L4676) (Blatná, zámecký park) (E87)
2012.05.05   kmeny (L3326) (Dačice, zámecký park) (E62)
1999   scan (Kamenice a okolí, Praha - východ) (X8)
2005   scan (L1172) (Opočno, zámecký park) (E19)
2005   scan (L233) (Častolovice, zámecký park) (E10)
2011.10.16   větévka (L2686) (Chyše, zámecký park) (E53)
Seznam lokalizovaných exemplářů:

zdroj lokalita souřadnice    
KHAdršpach (VČ)- 
PHArboretum Borová Hora (u Zvolena)316 metrů n.m., 48°35'51.5'' sev. šířky, 19°08'9'' vých. délky
PHArboretum Kostelec nad Černými lesy334 metrů n.m., 50°00'41.6'' sev. šířky, 14°51'5.9'' vých. délky
KHBatelov (JM)- 
KHBílé Poličany (VČ)- 
KHBlatná (JČ)- 
KHBor u Tachova (ZČ)- 
KHBorohrádek (VČ)- 
KHBrandlín (JČ)- 
KHBrandýs nad Orlicí (okr. Ústí nad Orlicí)- 
KHBranky (SM)- 
KHBrantice (SM)- 
KHBravantice (SM)- 
KHBřeclav (JM)- 
KHBřezina u Rokycan (ZČ)- 
KHBřeznice (STČ)- 
KHBřezno (STČ)- 
KHBrtnice (JM)- 
KHBudeničky (STČ)- 
KHBudíškovice (JČ)- 
KHBudíškovice (JČ)- 
KHBudislav (JČ)- 
KHBudišov (JM)- 
KHBudkov (JM)- 
KHBudyně nad Ohří (SČ)- 
KHBuková (STČ)- 
KHBystřice nad Úhlavou (ZČ)- 
KHBystřice pod Hostýnem (JM)- 
KHČastolovice (VČ)- 
PHČastolovice – zámecký park (zámek – 276 mnm, 50°07’50.7’’ sš, 16°11’13.4’’ vd)270 metrů n.m., 50°07'53.8'' sev. šířky, 16°11'18.5'' vých. délky
PHČastolovice – zámecký park (zámek – 276 mnm, 50°07’50.7’’ sš, 16°11’13.4’’ vd)276 metrů n.m., 50°07'49'' sev. šířky, 16°11'19.4'' vých. délky
KHČechy pod Kosířem (JM)- 
KHČerná Voda ve Slezsku (SM)- 
KHČernice (JČ)- 
KHČerníkovice (VČ)- 
KHČernovice u Tábora (JČ)- 
KHČervená Lhota (JČ)- 
KHČervené Poříčí (ZČ)- 
KHČervený Dvůr (JČ)- 
KHČervený Hrádek u Jirkova (SČ)- 
KHČervený Hrádek u Sedlčan (STČ)- 
KHČeský Dub (SČ)- 
KHČeský Krumlov (JČ)- 
KHČeský Rudolec (JČ)- 
KHChlum u Třeboně (JČ)- 
KHChodová Planá (ZČ)- 
KHCholtice (VČ)- 
KHChoryně (SM)- 
KHChotěboř (VČ)- 
KHChotoviny (JČ)- 
KHChropyně (JM)- 
KHChroustovice (VČ)- 
KHChýnov (JČ)- 
KHChýše (ZČ)- 
KHČimelice (JČ)- 
KHDačice (JČ)- 
KHDěčín, zámecký park(SČ)- 
KHDefurovy Lažany (ZČ)- 
KHDiana (ZČ)- 
KHDírná (JČ)- 
KHDobřenice (VČ)- 
KHDobřichovice (STČ)- 
KHDobroslavice (SM)- 
KHDolní Břežany (STČ)- 
KHDolní Lukavice (ZČ)- 
PHDolní Počernice (Praha 9 – Dolní Počernice)226 metrů n.m., 50°05'14.4'' sev. šířky, 14°34'44.2'' vých. délky
PHDolní Počernice (Praha 9 – Dolní Počernice)226 metrů n.m., 50°05'14.8'' sev. šířky, 14°34'41.1'' vých. délky
KHDolní Teplice (VČ)- 
KHDoloplazy (JM)- 
KHDoudleby nad Orlicí (VČ)- 
KHDřevohostice (SM)- 
KHDuchcov (SČ)- 
KHFilipov (STČ)- 
KHGrabštejn (SČ)- 
KHHabrovany (JM)- 
KHHerálec u Humpolce (VČ)- 
PHHeřmanův Městec290 metrů n.m., 49°56'38.7'' sev. šířky, 15°40'11.7'' vých. délky
KHHeřmanův Městec (VČ)- 
KHHluboká nad Vltavou (JČ)- 
KHHnojník (SM)- 
KHHolešov (JM)- 
KHHořín (STČ)- 
KHHořín (STČ)- 
KHHořín (STČ)- 
KHHorky nad Jizerou (STČ)- 
KHHorní Cerekev (JČ)- 
KHHorní Fořt (SM)- 
KHHorní Hrad (ZČ)- 
KHHorní Kralovice (VČ)- 
KHHorní Libchava (SČ)- 
KHHorní Police (SČ)- 
KHHoršovský Týn (ZČ)- 
KHHošťálkovy (SM)- 
KHHoustoň (ZČ)- 
KHHradec u Opavy (SM)- 
KHHrádek u Nechanic (VČ)- 
KHHradiště u Blovic (ZČ)- 
KHHrubšice (JM)- 
KHHustopeče nad Bečvou (SM)- 
KHJablonná nad Vltavou (STČ)- 
KHJanovice u Rýmařova (SM)- 
KHJánská (SČ)- 
KHJaroměřice nad Rokytnou (JM)- 
KHJavorník ve Slezsku (SM)- 
KHJemnice (JM)- 
KHJeseník (SM)- 
KHJeseník nad Odrou (SM)- 
KHJílové u Děčína (SČ)- 
KHJimramov (JM)- 
KHJindice (STČ)- 
KHJindřichovice (ZČ)- 
KHJindřichův Hradec (JČ)- 
KHJinošov (JM)- 
KHJirny (STČ)- 
KHJistebnice (JČ)- 
KHKacéřov u Sokolova (ZČ)- 
KHKamenice (STČ)- 
KHKamenice (VČ)- 
KHKlášter – Vilémov (VČ)- 
KHKlášterec nad Ohří (SČ)- 
KHKlášterec nad Ohří (SČ)- 
PHKlášterec nad Ohří (vstup do parku od silnice – 307 mnm, 50°23’06.9’’ sš, 13°10’23.3’’ vd)300 metrů n.m., 50°23'2.3'' sev. šířky, 13°10'37.9'' vých. délky
KHKlášterní Hradiště (STČ)- 
KHKobylá (SM)- 
KHKolešovice (SČ)- 
KHKolinec (ZČ)- 
KHKoloděje u Prahy (STČ)- 
KHKonopiště (STČ)- 
KHKopidlno (VČ)- 
KHKopidlno (VČ)- 
PHKopidlno (zámecký park, areál Střední zahradnické školy)230 metrů n.m., 50°19'49.2'' sev. šířky, 15°16'24.6'' vých. délky
PHKopidlno (zámecký park, areál Střední zahradnické školy)230 metrů n.m., 50°19'51.3'' sev. šířky, 15°16'27.1'' vých. délky
PHKopidlno (zámecký park, areál Střední zahradnické školy)230 metrů n.m., 50°19'49.8'' sev. šířky, 15°16'28.7'' vých. délky
KHKošátky (STČ)- 
KHKostelec nad Orlicí (VČ)- 
KHKostomlaty pod Milešovkou (SČ)- 
KHKozel (ZČ)- 
KHKrásný Dvůr u Podbořan (SČ)- 
KHKrasonice (JM)- 
KHKravaře (SM)- 
PHKrčský zámek (Praha 4 – Krč)220 metrů n.m., 50°02'10.9'' sev. šířky, 14°27'16.7'' vých. délky
KHKřimice (ZČ)- 
KHKřižanov (JM)- 
KHKroměříž – zámek (JM)- 
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'14,076'' sev. šířky, 17°23'24,178'' vých. délky
KHKunštát na Moravě (JM)- 
KHLázně Bělohrad (VČ)- 
KHLázně Kynžvart (ZČ)- 
KHLednice (JM)- 
KHLednice (JM)- 
KHLemberk (SČ)- 
KHLešná (JM)- 
KHLesná (ZČ)- 
KHLetovice (JM)- 
KHLibá (ZČ)- 
PHLiběchov, zámecký park165 metrů n.m., 50°24'32.0'' sev. šířky, 14°26'34.4'' vých. délky
KHLibějovice (JČ)- 
KHLibochovice (SČ)- 
KHLibořice (SČ)- 
KHLinhartovy (SM)- 
KHLipová (SČ)- 
KHLíšno (STČ)- 
KHLochovice (STČ)- 
KHLoučeň (STČ)- 
KHLoučná nad Desnou (SM)- 
KHLoučná nad Desnou (SM)- 
KHLuby u Chebu (ZČ)- 
KHLukavec u Pacova (JČ)- 
KHLužany u Přeštic (ZČ)- 
KHLužec (SČ)- 
KHMaleč (VČ)- 
KHManětín (ZČ)- 
KHMěsto Albrechtice (SM)- 
KHMeziměstí (VČ)- 
KHMiletín (VČ)- 
KHMilíčeves (VČ)- 
KHMimoň (SČ)- 
KHMitrov (JM)- 
KHMladecko (SM)- 
KHMorány (STČ)- 
KHMoravské Budějovice (JM)- 
PHNa Jezerce (Praha 4 – Nusle)235 metrů n.m., 50°03'25.1'' sev. šířky, 14°26'37.0'' vých. délky
KHNadějkov (JČ)- 
KHNalžovy (ZČ)- 
KHNečtiny (ZČ)- 
KHNemyšl (STČ)- 
KHNová Bystřice (JČ)- 
KHNové Dvory (STČ)- 
KHNové Hrady (VČ)- 
KHNové Hrady–Terčino údolí (JČ)- 
KHNové Sedliště (ZČ)- 
KHNové Sedliště (ZČ)- 
KHNové Zámky (SM)- 
KHOldřišov (SM)- 
KHOpočno (VČ)- 
PHOpočno, zámecký park270 metrů n.m., 50°15'55.7'' sev. šířky, 16°07'01.3'' vých. délky
PHOpočno, zámecký park272 metrů n.m., 50°15'48.8'' sev. šířky, 16°06'56.6'' vých. délky
KHOrlík (JČ)- 
KHOrlová (SM)- 
KHOselce (ZČ)- 
KHOstrov nad Ohří (ZČ)- 
KHPacov (JČ)- 
KHPaskov (SM)- 
KHPetrohrad (SČ)- 
KHPetrovice u Prahy (STČ)- 
KHPivoň (ZČ)- 
KHPlaná u Mariánských Lázní (ZČ)- 
KHPohansko (JM)- 
KHPohled (VČ)- 
KHPoruba (SM)- 
KHPřemyslovice (JM)- 
KHPřerov nad Labem (STČ)- 
KHProseč–Obořiště (JČ)- 
KHProtivín (JČ)- 
KHRadíč (STČ)- 
KHRaduň (SM)- 
KHRájec nad Svitavou (JM)- 
KHRožmitál pod Třemšínem (STČ)- 
KHRtišovice (STČ)- 
KHŠebetov (JM)- 
KHSemily (VČ)- 
KHŠilhéřovice (SM)- 
KHSkalice (JM)- 
KHSkalička (SM)- 
KHSkalka (VČ)- 
KHSkrýšov (STČ)- 
KHSlatiňany (VČ)- 
KHSlavičín (JM)- 
KHSlezské Rudoltice (SM)- 
KHSloup v Čechách (SČ)- 
KHŠluknov (SČ)- 
PHSmetanovy sady (Olomouc)214 metrů n.m., 49°35’10.4'' sev. šířky, 17°15’12.2'' vých. délky
KHSmilkov (STČ)- 
KHSobotín (SM)- 
KHSokolnice (JM)- 
KHSokolov–Falknov (ZČ)- 
KHSpálov (SM)- 
KHStádlec (JČ)- 
KHStárkov (VČ)- 
KHStéblovice (SM)- 
KHŠtemberk u Rumburka (SČ)- 
KHStračov (VČ)- 
KHStránov (STČ)- 
KHStráž nad Nežárkou (JČ)- 
KHStrážnice (JM)- 
KHStrkov (JČ)- 
KHStružná (ZČ)- 
KHStvolínky (SČ)- 
KHSuchomasty (STČ)- 
KHSvětlá nad Sázavou (VČ)- 
KHTachov (ZČ)- 
KHTěchobuz (JČ)- 
KHTelč (JM)- 
PHTeplice240 metrů n.m., 50°38'08.8'' sev. šířky, 13°49'32.9'' vých. délky
PHTeplice235 metrů n.m., 50°38'05.5'' sev. šířky, 13°49'22.1'' vých. délky
KHTeplice v Čechách (SČ)- 
KHTovačov (SM)- 
KHTřebívlice (SČ)- 
KHTřeboň (JČ)- 
KHTřebušín (SČ)- 
KHTřemošnice (VČ)- 
KHTrmice (SČ)- 
KHTučapy (JČ)- 
KHÚsobí (VČ)- 
KHVelichov (ZČ)- 
KHVelké Březno, nový zámek (SČ)- 
KHVelké Dvorce (ZČ)- 
KHVelké Hoštice (SM)- 
KHVelké Losiny (SM)- 
KHVelké Opatovice (JM)- 
KHVeselí nad Moravou (JM)- 
KHVilémov (SČ)- 
KHVinoř (STČ)- 
KHVintířov (SČ)- 
KHVizovice (JM)- 
KHVlašim (STČ)- 
KHVlčí Pole (VČ)- 
KHVlčice (SM)- 
KHVlčkovice (STČ)- 
KHVotice (STČ)- 
KHVrchlabí (VČ)- 
KHVrchotovy Janovice (STČ)- 
KHVršovice u Loun (SČ)- 
KHŽádlovice (SM)- 
KHZahradiště (JM)- 
KHZákupy (SČ)- 
KHZámrsk (VČ)- 
KHŽďár nad Sázavou (JM)- 
KHZdechovice (VČ)- 
KHZdíkov (JČ)- 
PHŽehušice224 metrů n.m., 49°58'04.6'' sev. šířky, 15°24'51.8'' vých. délky
KHŽinkovy (ZČ)- 
KHZlatá–Kamenný Dvůr (ZČ)- 
KHZlín (JM)- 
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

 
Alnus glutinosa 'Angustiloba', od Alnus glutinosa 'Lacinata' se odlišuje více stříhanými listy, laloky jsou užší, výrazně špičaté, celokra...
Alnus glutinosa 'Aurea', listy jsou do léta jasně žluté, později bledě zelené; pomalu rostoucí strom s kuželovitou korunou, mladá kůra...
 
Alnus glutinosa 'Carelica', skandinávská selekce, dřevo zvlněně zrnité
 
Alnus glutinosa 'Cascade', vzrůstná a zároveň převislá; Borová Hora u Zvolena, Slovensko, před 1998
 
Alnus glutinosa 'Charles Howlett', kůra žlutá a oranžově pruhovaná, roste pomaleji než původní druh; vyselektována 1982; listy nestejně utváře...
 
Alnus glutinosa 'Crataegifolia', strom až 12 m vysoký, větvení je jemnější a hustší než má původní druh; listy drobné, laločnaté, pokrouc...
 
Alnus glutinosa 'Drucourt', listy pestré, mají velké tečky nebo jsou zčásti či celé až bělavé, ale bez dalších informací; Francie, př...
 
Alnus glutinosa 'Greenwood', vzpřímené stromy s pokroucenými větvemi, starší dřeviny mají přímý rovný kmen a tvoří vzpřímené stromy...
 
Alnus glutinosa 'Imperialis', pomalu rostoucí široký keřovitý stromek nestejně řídce stavěný, často s větším počtem kmínků, až 12 m ...
 
Alnus glutinosa 'Incisa', olistění leskle tmavě zelené, listy okrouhlé, drobné, tupě laločnaté, více nebo méně hluboce vykrajované; v...
 
Alnus glutinosa 'Lacera', široce rozkladitý keř s vystoupavými větvemi nebo široký keřovitý stromek nestejně řídce stavěný, často ...
Alnus glutinosa 'Laciniata', olistění leskle tmavě zelené, listy stříhané, podobně jako Alnus glutinosa 'Imperialis', ale méně, laloky jsou...
 
Alnus glutinosa 'Lobulata', listy obvykle okrouhlé, okraj výrazně a hluboce laločnatý, laloky tupé, obvykle okrouhlé a zubaté na rozdíl od ...
 
Alnus glutinosa 'Luszyn', vzpřímený, velmi pravidelný, sloupovitý vzrůst, mnohem širší než 'Pyramidalis', mladé stromy mají okrouhlou ...
 
Alnus glutinosa 'Maculata', listy bělavě skvrnité, ale nepříliš ozdobné, jinak jako původní druh
 
Alnus glutinosa 'Minutifolia', drobnolistá, listy leskle tmavě zelené, téměř okrouhlé, vroubkované, 15–25 mm dlouhé a široké; široce rozk...
Alnus glutinosa 'Pyramidalis', široce vzpřímený stromovitý typ, téměř stejnoměrně široký zdola až nahoru, všechny větve vystoupavé; lis...
 
Alnus glutinosa 'Quercifolia', listy obvejčité, v horní polovině se 3–4 okrouhlými laloky na každé straně, báze klínovitá, 4–8 cm dlouh...
 
Alnus glutinosa 'Razzmatazz', široce pyramidální stromy, v 10 letech asi 360–450 × 240–320 cm velké; listy široce bledě žlutavě zeleně o...
 
Alnus glutinosa 'Rubrinervia', vzrůst silný, kuželovitý, výhony v mládí lesklé a lepkavé, červenohnědé; listy okrouhlé až obvejčité, b...
 
Alnus glutinosa 'Sääksmäki', Finsko, kolem 2004
 
Alnus glutinosa 'Sakari', velikost asi 15 × 2–3 m; populární jako uliční strom v Helsinkách a obecně ve Skandinávii; Finsko, před 1990,...
 
Alnus glutinosa 'Sorbifolia', slabě rostoucí strom, koruna vzdušná; listy podlouhlé až eliptické, na každé straně se 6 hlubokými, podlouhl...
 
Alnus glutinosa 'Thillie Trompenburg', listy žluté; vzrůst pyramidální, vzpřímený; Arboretum Trompenburg, Rotterdam
 
Alnus glutinosa subsp. antitaurica, výhony a řapíky víceméně plstnaté; listy eliptické, zeleně šedavé, oboustranně pýřité, zejména u juvenil...
 
Alnus glutinosa var. barbata, listy podlouhle vejčité nebo oválně podlouhlé, tupé nebo špičaté, dvakrát jemně zubaté, naspodu a na řapíc...
 
Alnus glutinosa var. denticulata, listy široce eliptické až obvejčité, 5–10 cm dlouhé, tupé, báze zúžená, vzácně zaoblená, okraj jemně ne...
 
Alnus glutinosa f. graeca, listy menší než má původní druh, velmi tlusté, kožovité, 25–35 mm dlouhé; Řecko
 
Alnus glutinosa f. parvifolia, listy malé a okrouhlé, 3–5 cm dlouhé a široké, jinak jako původní druh; Evropa
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře: