| Quercus virgiliana dub jadranský | Autor: Ten. Čeleď: Fagaceae-bukovité Rod: Quercus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Quercus apennina, Quercus dalechampii, Quercus lanuginosa subsp. virgiliana, Quercus robur var. tenorei | |||||
| Popis: opadavý strom s mohutně a široce rozložitou, nahoře nepravidelně protáhle polokulovitou korunou, výška 15–25 m, někdy podobný Quercus pubescens, letorosty hustě šedě plstnaté, někdy olysávající, silné, pupeny vejcovité, často 4hranné, 5–10 mm dlouhé, šedavě plstnaté; listy eliptické, podlouhle (ob)vejčité nebo (široce) obvejčité, 5–16 × 4–13 cm velké, na bázi srdčité, zaoblené nebo i klínovité, na okraji peřenoklané až peřenodílné, na každé straně 4–7 velkých laloků, ty jsou 1–1.5 cm široké a často s 1–3 širokými zuby, listy jsou zprvu svrchu řídce chlupaté, pak olysalé, naspodu měkce chlupaté, nakonec celé lysé a tmavě zelené či modrozelené, naspodu někdy stále poněkud šedoplstnaté, 6–8 párů žilek, řapíky 5–25 mm dlouhé, plstnaté až nakonec olysalé; samčí jehnědy jsou až 8 cm dlouhé, hustě sivě kosmaté, okvětí hluboce 6–8 dílné, samičí květenství se stopkami 2–8 cm, okvětí má krátké vejčité cípy; plody po 2–4 na 1–8 cm dlouhé chlupaté stopce, číška kuželovitá až polokulovitá, tlustostěnná, 12–30 mm vysoká a 10–18 mm široká, šupiny vejčité, sametově pýřité, žaludy vejcovité, 2–4 cm dlouhé, že třetiny až poloviny v číšce; jihovýchodní a střední Evropa, na západ Korsika a Sardínie | Poznámka: Teplomilný a světlomilný, odolný k suchu, roste převážně na bazických až neutrálních podkladech, osídluje teplomilné doubravy, lesní okraje, někdy křoviny a remízky. Jeho areál je převážně v jihovýchodní Evropě. V ČR znám pouze z jižní Moravy (Valtice, Pavlovské kopce, Děvín). Často zaměňován s Quercus pubescens, plodní stopky má ale delší a listy olysávají. | ||||
| Zóna: 6 | Zdroje: 111, 156, 1064 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
| Komentáře: | |||||