| Toona sureni česnekovník Surenův | Autor: (Blume) Merr. Čeleď: Meliaceae-zederachovité Rod: Toona Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Cedrela febrifuga, Cedrela febrifuga var. assamensis, Cedrela febrifuga var. glabrior, Cedrela febrifuga var. pealii, Cedrela microcarpa var. grandifoliola, Cedrela sureni, Cedrela toona var. yunnanensis, Surenus febrifuga, Swietenia sureni, Toona ciliata var. henryi, Toona ciliata var. grandifoliola, Toona ciliata var. hainesii, Toona ciliata var. yunnanensis, Toona febrifuga, Toona microcarpa var. pilipetala | |||
| Popis: dřeviny podobné Cedrela ciliata, středně velké až velké stromy až 40 m vysoké s kmenem o obvodu až 3 m, až 25 m vysokým, koruna dost široká, rozkladitá, někdy hustá, kůra bělavá, šedohnědá, šedá nebo světle hnědá, obvykle vertikálně rýhovaná a odlupčivá, výhony mají často výrazné lenticely; listy 29–84 cm dlouhé, obvykle mají 6–12 párů lístků, řapíky 7–20 cm dlouhé, olysávající až chlupaté, lístky jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, celokrajné, 7–20 × 3–8 cm velké, olysávající až středně silně chlupaté, svrchu na středním žebru obvykle krátce chlupaté a žláznaté, zašpičatělé, někdy špičaté, báze (a)symetrická, řapíčky jsou 2–12 mm dlouhé, olysávající až chlupatě huňaté; květenství až 40 cm dlouhé, převislé, sladce vonné, stopky květů 0.3–1.3 mm dlouhé, květy 4–5 mm dlouhé, kalich 1–1.5 mm, vně olysávající až chlupatý, sepaly obvykle trojúhlé, 0.6–1 mm délka, špičaté, okraj brvitý, petaly bílé, krémově bílé nebo narůžovělé, 3.5–5 × 1.6–3.2 mm velké, olysávající až huňaté, nitky 1.2–2.5 mm u samčích a 1–1.3 mm dlouhé u samičích květů, chlupaté až huňaté, prašníky 0.7–1.3 mm, terč 1.2–2.5 mm v průměru, oranžový až červený, hustě chlupatý, semeníky 1.6–2.8 mm, středně až hustě chlupaté, čnělka 1.3–3 mm (samčí květy) a 0.5–1 mm (samičí); tobolky jsou 14–24 mm dlouhé, semena na obou koncích křídlatá, 11–22 × 3–5 mm velká, tělo semene 5–8 × 1.5–2 mm; od Indie, přes Nepál, Bhútán, Burmu, Čínu, Thajsko až po Malesii | Poznámka: Dřevo má údajně vynikající vlastnosti. Kůra je v medicíně používána jako silné adstringens; v Indočíně je považována za tonikum, antirevmatikum, zatímco v Indonésii je používána jako adstringens a tonikum při průjmech, dyzentérii a ostatních střevních infekcích. Pozn. I. Novák: Dřevo tohoto druhu má podobné vlastností jako americký mahagon (dřevo druhu Swietenia macrophylla) či africký mahagon (zejména dřeva rodů Entandrophragma a Khaya) a je proto nazýváno také jako indonéský mahagon. | ||
| Zóna: - | Zdroje: 111, 415 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||