| Salix aurita vrba ušatá | Autor: L. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Capraea aurita, Salix iserana, Salix rugosa, Usionis aurita | |||||
| Popis: široce polokulovitý až kulovitý keř, dosti pravidelný, středně hustý, výška 0.5–3(–5) m, kmínky mají až 5 cm v průměru, s tenkou a šedou borkou, letorosty červenohnědé až černohnědé, lysé, jen zprvu měkce chlupaté, pupeny malé a vejcovité, červenavé, lysé nebo drobně pýřité, 2–3 mm dlouhé, květní až 5 mm dlouhé; palisty velké, ledvinité nebo (polo)srdčité, zubaté, vytrvávající, listy 1–8 cm dlouhé, obvejčité, podlouhle obvejčité, téměř okrouhle obvejčité, okrouhle kosočtverečné až obkopinaté nebo podlouhle kopinaté, okraj zvlněný a podvinutý, nepravidelně hrubě pilovitý až vykousávaně zoubkovaný, na bázi klínovité nebo někdy srdčité, líc kalně tmavě zelený, rub sivozelený, hustě huňatě či roztroušeně chloupkatý, 6–11 párů žilek, řapíky 2–7 mm dlouhé; jehnědy podlouhle vejčité, elipsoidní či krátce válcovité, 1.5(–3) cm dlouhé, samčí jsou přisedlé a krátce vejcovité, samčí květy mají 2 tyčinky, nitky na bázi chlupaté, prašníky žluté, samičí jehnědy na krátké stopce, samičí květy mají semeníky běloplstnatě chlupaté a vejcovitě šídlovité, dlouze stopkaté, květní listeny jsou obvejčité, tmavohnědé až černé, dlouze chlupaté, kvete IV–V před rašením listů; Skandinávie až Pyreneje, severní Itálie, Makedonie | Poznámka: Snese slabé zastínění, nároky na půdu jsou skromné, roste na minerálně chudých půdách s kyselým humusem, vyhýbá se vápencovým podkladům. Dřevina chladnomilná, v nížinách se vyskytuje výjimečně, roste na kyselých a mokrých až rašelinných loukách, okrajích vrchovišť, podél větších i menších toků apod. Na celém našem území roste roztroušeně až hojně, v některých oblastech (Pošumaví) je natolik hojná, že spoluvytváří krajinný ráz. V nížinách a pahorkatinách velmi vzácně, např. u Poděbrad ve výšce 190 m n. m. Je to dřevina pionýrská, v prameništích má funkci meliorační a vodohospodářskou. Medonosná, obsahuje 11% taninu. V sadovnictví nepříliš využívána, protože špatně koření z řízků. Vysazuje se např. do dělícího pruhu dálnic, pokusně vysazována v imisních oblastech, např. Jizerských horách. | ||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 156, 246, 1064 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
| Komentáře: | |||||